5 C 251/2022-93 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži (ve znění doplnění ze dne 28. 2. 2023 č. l. 54 a násl., doplnění ze dne 26. 4. 2023 na č. l. 63 a násl., doplnění ze dne 29. 5. 2023 na č. l. 68 a násl.), se žalobkyně domáhá určení, že závazek žalované dodávat pro žalobkyni zemní plyn dle smlouvy o sdružených službách dodávek zemního plynu ze dne [datum] trvá a oznámení žalované o zániku tohoto závazku nemá právní účinky. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě žalobkyně odůvodnila tak, že žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem zejména ve vztahu k budoucím nárokům, které vzniknou v souvislosti s neoprávněným ukončením dodávek plynu žalobkyni a dalším odběratelům, tedy zákazníkům žalobkyně. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000 ve kterém, se uvádí, že i v případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, je naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 o. s. ř. dán, jestliže je rozhodnutí o určovací žalobě s to vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o plnění nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Z důvodu neoprávněného ukončení dodávek plynu, ke kterému došlo na základě domnělého zániku závazku, bude žalobkyně nucena zasmluvnit dodávky plynu u nového dodavatele, a to za cenu vyšší, než jaká je smluvená ve smlouvě s žalovanou. Toto navýšení ceny se pak v důsledku promítne i na náklady konečných odběratelů, tedy zákazníků žalobkyně, kterým po skončení jejich cenové fixace nebude moci žalobkyně dodávat plyn za ceny odpovídající smlouvě uzavřené s žalovanou. Hodnota nároků na náhradu škody, která vznikne z důvodu neoprávněného ukončení dodávek plynu žalovanou, k okamžiku podání žaloby není známa a žalobkyně má za to, že tyto nároky budou uplatňovány v průběhu několika dalších let, neboť se dá předpokládat, že tyto škody budou vznikat po celou původní dobu trvání závazku smlouvy o dodávkách plynu mezi žalobkyní a žalovanou, tedy minimálně do konce roku 2023. Žalobkyně tvrdila, že na základě výběrového řízení pro zakázky s názvy„ [příjmení] zemního plynu pro [právnická osoba] v roce 2022“ a„ [příjmení] zemního plynu pro [právnická osoba] v roce 2023“ ze dne 25. 3. 2020 byla žalovaná vybrána jako dodavatel zemního plynu pro žalobkyni v letech 2022 a 2023. V návaznosti na výběrové řízení byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 23. 4. 2020 Smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu (dále jen„ smlouva“), dle které se žalovaná zavázala dodávat žalobkyni zemní plyn za ceny určené smlouvou pro jednotlivé roky 2022 a 2023. Na základě výzvy žalované ze dne 9. 11. 2021 a následného jednání účastníků byl uzavřen Dodatek [číslo] ke smlouvě (dále jen„ dodatek 1“), dle kterého došlo k výraznému navýšení jednotkové komoditní ceny takovým způsobem, že jednotková komoditní cena plynu pro období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 byla stanovena na částku 553,80 [spisová značka] a pro období od 1. 1. 2023 do [datum rozhodnutí] na částku 583,70 [spisová značka]. Toto navýšení ceny plynu odpovídalo maximálnímu možnému navýšení dle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZZVZ“). Ze strany žalované docházelo před uzavřením dodatku ke značnému nátlaku na žalobkyni, když se žalovaná nesprávným výkladem ustanovení občanského zákoníku pokoušela uvést žalobkyni v omyl takovým způsobem, že z informací poskytnutých žalovanou vyplývalo, že má žalobkyně zákonnou povinnost uzavřít dodatek dle návrhu žalované, který by byl v rozporu s povinnostmi žalobkyně vyplývajícími ze ZZVZ. Toto jednání, které se jeví dle názoru žalobkyně jako agresivní obchodní praktika, která se bezpodmínečně příčí dobrým mravům a poctivému smluvnímu jednání. Toto jednání bylo žalované vytýkáno právním zástupcem žalobkyně ve vyjádření ze dne 12. 11. 2021, které tvoří přílohou tohoto podání. Dále v žalobě žalobkyně tvrdí, že dne 15. 3. 2022 bylo žalobkyni doručeno oznámení žalované o změně podmínek smlouvy v důsledku mimořádné situace na trhu s komoditami, ve které žalovaná žalobkyni vyzvala k uzavření dalšího dodatku ke smlouvě, dle kterého by žalovaná žalobkyni dodávala plyn za tzv. spotové ceny, jež se odvíjí od skutečné ceny komodity na burze. V tomto oznámení žalovaná sdělila žalobkyni, že za současné situace nelze u obchodníků s plynem fixovat ceny dodávek, resp. lze fixovat pouze po kvartálech, což je dle žalované běžný postup. Dále v oznámení žalovaná sdělila žalobkyni, že za současné situace by žádný z jiných dodavatelů nebyl schopen žalovanou v dodávkách plynu nahradit, a tak žalobkyni nezbývá než souhlasit s návrhem žalované, jinak žalovaná ukončí dodávky plynu a žalobkyně se ocitne ve stavu, kdy nebude plyn nikým žalobkyni dodáván. Toto jednání ze strany žalované považuje žalobkyně za bezprecedentní nátlak příčící se dobrým mravům, který nemá v poctivém obchodním styku místo. Informace opakovaně sdělované žalovanou nejsou podpořeny žádným důkazem, jsou čistě účelové a neodpovídají poctivému smluvnímu jednání ani dobrým mravům. Účelnost a nepravdivost informací lze, mimo jiné, doložit i z nedávných vyjádření žalované v mediích. Dle vyjádření Ing. [jméno] [jméno], ředitele skupiny [anonymizováno], které bylo uveřejněno v článku [jméno] [příjmení] na portálu Seznam.cz1, vyplývá, že žalovaná uzavírala smlouvy s dodavatelem plynu vždy na jeden rok, tedy sama popírá své tvrzení fixace cen po kvartálech. K následné nemožnosti plnění smlouvy dle žalované s důvody, které žalovaná uvádí pro následnou nemožnost plnění, žalobkyně nesouhlasí a zánik závazku nemůže akceptovat. Nemožnost plnění je v tomto případě žalovanou spatřována v zásahu vyšší moci, tedy v extrémnímu nárůstu cen zemního plynu způsobeným válečnými událostmi na Ukrajině. Odborná literatura podmiňuje existenci vyšší moci čtyřmi vlastnostmi, které musí překážka plnění mít, aby bylo možné ji za vyšší moc považovat. Překážka musí být mimořádná, nepředvídatelná, nepřekonatelná a musí vzniknout nezávisle na vůli toho, kdo se jí dovolává. Žalobkyně má ovšem za to, že následná nemožnost plnění, jak ji žalovaná zdůvodňuje, není z pohledu žalované překážkou nepřekonatelnou. Je třeba zmínit, že následná nemožnost plnění není vyvozována z faktické nemožnosti, neboť zemní plyn je žalovaná schopná dále dodávat. Důvod následné nemožnosti plnění je tak pouze zcela hospodářského charakteru. Žalobkyně provedla soutěž na dodavatele plynu pro roky 2022 a 2023 již v březnu roku 2020, tedy téměř s dvouletým předstihem, přičemž žalovaná měla dostatečný čas na zasmluvnění dodávek plynu za ceny, které odpovídaly sjednaným cenám pro dodávky dle smlouvy. Zasmluvnění dodávek plynu, ke kterým se dodavatel zaváže, v předstihu, v dostatečném množství a za předem určenou cenu je běžným postupem mezi dodavateli a odchýlení od tohoto postupu je významným ohrožením závazků dodavatelů. Dle vyjádření ředitele skupiny [anonymizováno] zmíněného výše, měla žalovaná zasmluvněny ceny přinejmenším na rok 2022 a nikoli na jednotlivé kvartály, jak tvrdila žalovaná žalobkyni. Skutečnost, že nárůst ceny zemního plynu bylo možné předpovídat už v roce 2021 dokládá i postup některých dalších obchodníků s plynem. Jako přiléhavý příklad lze zmínit postup Energetické agentury Zlínského kraje, o.p.s., která dle veřejně dostupných informací zasmluvnila u dodavatelů plynu za fixované ceny v roce 2021 dodávky zemního plynu až do roku 2024. Tvrzení žalované, že nákup zemního plynu za fixní ceny nebyl fakticky možný a nárůst cen na burze byl nepředvídatelný, dle názoru žalobkyně bylo nepravdivé a účelové. Žalovaná při dodržení smluvní loajality ve spojení s její odborností měla a mohla očekávat navýšení cen zemního plynu na burzovním trhu a měla a mohla při péči řádného hospodáře zajistit dodávky za fixované ceny. Samotná žalovaná upozorňovala na navýšení cen již počátkem roku 2021, kdy nebylo navýšení tak významné, avšak cena již přesahovala cenu dle smlouvy. Žalovaná si byla vědoma konstantního navyšovaní cen, a přesto dodávky plynu u dodavatelů nezasmluvnila a marně a nedůvodně spoléhala na opětovný pokles cen. Žalobkyně také uvedla, že ostatní obchodníci s plynem jednali opačným způsobem a nyní mohou své závazky bez obtíží plnit. Povinnost činit obchodní rozhodnutí na základě všech dostupných informací a zvážení rizik dovozuje i Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 18. 9. 2018 sp. zn. 27 Cdo 844/2018, ve kterém uvádí, že člen statutárního orgánu při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne 9. 1. 2023 č. l. 44 a násl. (ve znění doplnění ze dne 24. 4. 2023 na č. l. 60 a násl.), ve kterém uvedla, že v dané věci naléhavý právní zájem není z níže uvedených důvodů. Naléhavý právní záje