7 C 22/2023-37 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezené licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavu ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při opakovaných kontrolních činnostech žalobkyně v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec], zjistila žalobkyně dne 14. 3. 2022 neoprávněné připojení. Ke dni podání žaloby však žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno prostřednictvím pošty do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí, jedná se o adresu dle CEO. Dále bylo žalované doručována na adresu odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Při doručení zásilky na tuto adresu prostřednictvím justiční stráže, justiční stráž sdělila, že žalovaná se na této adrese již nezdržuje. Obálka poštou vhozena do domovní schránky. Jiná, další adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je</i> <i>a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny,</i> <i>b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,</i> <i>c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,</i> <i>d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,</i> <i>e) odběr měřený měřicím zařízením,</i> <i>1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,</i> <i>2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,</i> <i>3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,</i> <i>f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,</i> <i>g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.</i> 5. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Skutková zjištění a právní závěry: Žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, a tudíž zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. 7. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [ulice a číslo], [obec] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne 14. 3. 2022 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Při sepsání zápisu o provedené kontrole byla žalovaná přítomna a zápis podepsala (zápis č. l. 9). Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu ust. § 16,17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a tuto částku ve výši 73 076 Kč žalovaném vyúčtovala (stanovení výše škody č. l. 5-6, oznámení ze dne 25. 8. 2022 č. l. 7 a ze dne 9. 9. 2022 č. l. 8). Žalovaná do dne vydání tohoto rozhodnutí, dobrovolně uhradila na dlužnou částku pouze částku ve výši 2 500 Kč, proto aktuální stav pohledávky je tak ve výši 70 576 Kč. Splatnost vyúčtování škody byla stanovena dle obvyklé obchodní praxe, a to do 14 dnů ode dne vystavení faktury. Následující den po vystavení faktury se tedy žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení. 8. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobkyně na zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení je v souladu se shora citovanými ustanoveními. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhl. [číslo] Sb, za 2 úkony á 300 Kč, když žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Její náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 529 Kč a za úkony – předžalobní výzvu a podání žaloby. Celkové náklady řízení 4 129 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody na straně žalované ke stanovení delší lhůty, či povolení splátek.