7 C 324/2022-54 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění doplnění ze dne 30. 1. 2023 č. l. 45, po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) dne 19. 3. 2015 žalovanému poskytl částku 3 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2017 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč od 12. 4. 2015 do zaplacení. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 2. Žalovaný se k výzvě soudu na postup dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země]) dne 19. 3. 2015 žalovanému poskytl v hotovosti částku ve výši 3 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 11. 4. 2015 nevrátil. Dopisem ze dne 12. 6. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 3 000 Kč. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. <i>5. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> 6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; dle ust. § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce. Žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 11. 4. 2015. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § [číslo] [anonymizována dvě slova] 7. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 9. Lhůta k plnění je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Povinnost hradit náklady k rukám právního zástupce žalobkyně je dána dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.