7 C 74/2023-52 — Okresní soud v Kroměříži

1. Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Účastníci byli v souladu s ust. § 115a o. s. ř. poučeni. Účastníci se nevyjádřili, soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Pravomoc soudu k rozhodování předmětného sporu je dána povahou nároku uplatňovaného žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřela s žalovaným v rámci [anonymizováno] smlouvy – [anonymizováno] smlouvy [číslo] k telefonnímu číslu [číslo] kupní smlouvu (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo koncové zařízení blíže specifikované ve Smlouvě (dále jen„ Zařízení“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a Ceník služeb. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně sjednanou kupní cenu za Zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené ve Smlouvě, se splatností uvedenou na vyúčtování služeb. Své povinnosti ze Smlouvy žalovaný porušil, když řádně a včas neuhradil sjednané splátky Zařízení, resp. zbývající část kupní ceny za Zařízení dle vyúčtování – dokladu [číslo] vystaveného dne 30. 3. 2021, splatného dne 13. 4. 2021. V rámci Smlouvy mohla být dohodnuta i odborná instalace Zařízení včetně poplatku za tuto službu. Ke kupní ceně Zařízení, případně k poplatku za odbornou instalaci Zařízení, byla žalovanému poskytnuta ze strany [anonymizováno] sleva. Tato sleva byla žalovanému poskytnuta jako podmíněná s tím, že ve sjednaných případech (zejména nedodržení sjednané doby trvání Smlouvy, nevyužívání služeb [anonymizováno] v dohodnutém rozsahu, atd.) je žalovaný povinen poskytnutou slevu T-Mobile vrátit. V důsledku naplnění podmínek pro vrácení slevy byla žalovanému tato podmíněná sleva následně v souladu se smluvními podmínkami doúčtována. Slevu k Zařízení, resp. k poplatku za odbornou instalaci Zařízení, která byla žalovanému doúčtována vrubopisem (opravným daňovým dokladem) [číslo] vystaveným dne 6. 4. 2021, se splatností dne 20. 4. 2021, však žalovaný řádně a včas neuhradil. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, vyúčtování a vrubopisu – opravného daňového dokladu s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými byla ze strany T-Mobile postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2022, a to s účinností ke dni 18. 8. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný v souladu s ust. § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky, na výzvu však nereagoval. 4. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, na zaplacení dlužné částky má žalobkyně nárok dle shora citovaných smluvních ujednání (kupní smlouva, smlouva o postoupení pohledávky) a dále dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o kupní smlouvě (§ 2079 a násl.) a o postoupení pohledávky (§ [číslo] a násl.). V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 a násl. ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.). Výrok I. tohoto rozhodnutí. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>6. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 7. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.