7 C 77/2023-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 47 901 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uvedla, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 20. 10. 2022 uzavřena smlouva o spolupráci, na základě které smluvní strany spolupracovaly při provozu pobočky sázkové kanceláře žalobkyně nacházející se v budově na adrese [adresa žalovaného] (dále jen "pobočka"), a která blíže upravovala práva a povinnosti žalovaného a žalobce při provozu pobočky sázkové kanceláře žalobce na shora uvedené adrese. Na základě smlouvy o spolupráci žalovaný mimo jiné odpovídal žalobkyni za veškeré škody, které žalobkyni vzniknou při obstarávání sázkové činnosti (viz článek [číslo] smlouvy o spolupráci). Dne 7. 12. 2022 byla na shora uvedené pobočce provedena kontrola finanční hotovosti, při které bylo zjištěno manko (schodek na finanční hotovosti) v celkové výši 48 784 Kč (ke kterému byla v souladu se smlouvou o spolupráci přičtena smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč, celkem tedy 50 784 Kč). Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše, a to v uznání dluhu ze dne 7. 12. 2022, ve kterém se zavázal dlužnou částku uhradit do 5 dnů, nicméně tuto svou povinnost nesplnil. Žalovaný žalobkyni na úhradu tohoto dluhu uhradil dne 19. 12. 2022 částku 7 405 Kč a dne 19. 1. 2023 175 Kč (obě úhrady byly provedeny formou zápočtu vzájemných pohledávek). Ve smlouvě o spolupráci (článek [číslo]) bylo sjednáno, že pro případ prodlení s úhradou jakékoliv platby, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni vedle jistiny pohledávky rovněž také smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný se dostal do prodlení, vyčíslila žalobkyně rovněž tuto smluvní pokutu, a to za dobu od 13. 12. 2022 do 3. 2. 2023 ve výši 4 697 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván v souladu s ust. § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z živnostenského rejstříku č. l. 28 bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 27. 2. 2017 ukončil živnostenské oprávnění. Soud žalovanému soudní písemnosti, žalobu, vz. 77 a vz. 73 doručoval na adresu sídla [ulice a číslo], [obec]. Dále na adresu dle CEO [příjmení] [jméno] 12, [obec] a dle smlouvy [adresa žalovaného]. Žalovanému se nikdy nepodařilo na žádnou z uvedených adres fakticky doručit. Doručení vždy fikcí dle ust. § 49 o. s. ř. <i>4. Podle ust. § 1746 odst.2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>5. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>6. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <i>8. Podle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.</i> 9. Skutková zjištění a právní závěry: Ze smlouvy o spolupráci (č. l. 13) bylo zjištěno, že tato byla uzavřena v souladu s § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mezi účastníky dne 20. 10. 2022, jejím předmětem byla spolupráce při provozu pobočky sázkové kanceláře žalobkyně. Písemným uznáním ze dne 7. 12. 2022 (č. l. 20 spisu) uznal žalovaný co do existence i výše dluh vůči žalobkyni ve výši 50 784 Kč, který vznikl v důsledku schodku na finanční hotovosti a za který žalovaný dle předmětné smlouvy odpovídal. Uznáním dluhu se žalovaný zavázal tuto částku uhradil do 5 dnů, tj. do 12. 12. 2022, avšak neučinil tak. Na dlužnou částku uhradil pouze dne 19. 12. 2022 částku 7 405 Kč a 19. 1. 2023 částku 175 Kč, a to formou zápočtu vzájemných pohledávek. K úhradě tak stále zbývá 43 204 Kč. Strany si pro případ prodlení platně sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svá tvrzení obsažená v žalobě, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalovaný svůj dluh uznal a zavázal se jej uhradit, avšak tak neučinil, nárok na smluvní pokutu vyplývá ze smluvních ujednání a ustanovení občanského zákoníku, úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky odpovídají ustanovením § 1970 občanského zákoníku a § 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že v případě úroku z prodlení byly zohledněny částečné platby provedené žalovaným formou zápočtu. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 968,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 917 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 901 Kč sestávající z částky 3 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., 3x paušální náhrada výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 960 Kč ve výši 2 091,60 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 11. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek. 12. Povinnost hradit náklady řízení žalobkyně k rukám právního zástupce je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.