10 C 172/2024-80 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 68 810,76 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně (původní věřitelka), obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 6,90 % ročně a s případnými dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku původní věřitelky. V případě porušení podmínek smlouvy se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc také úrok z prodlení z nesplacené částky v zákonné výši. Pro případ prodlení dlužníka si strany sjednaly právo věřitele prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, původní věřitelka jej opakovaně upomínala, ale bez úspěchu. Úvěr proto ke dni , datum, zesplatnila. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o této skutečnosti byl žalovaný informován. Dlužnou částku představuje podle žalobkyně neuhrazený zůstatek úvěru 66 372,75 Kč, připsané neuhrazené úroky z úvěru 839,50 Kč, kapitalizované úroky z prodlení 1 797,57 Kč a poplatky 1 598,51 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 68 810,76 Kč od , datum, do zaplacení, smluvní úrok 6,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru 66 372,75 Kč od , datum, do zaplacení a smluvní úrok 6,90 % ročně z připsaných úroků z úvěru 839,50 Kč od , datum, do zaplacení. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, ani na tu ovšem nereagoval a dluh nezaplatil.2. Žalobkyně dále konstatovala, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím jím poskytnutých informací uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S odkazem na judikaturu žalobkyně uzavřela, že úvěruschopnost žalovaného posoudila její právní předchůdkyně řádně a dostatečně. K těmto tvrzením předložila vyjádření původní věřitelky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výpisy z jeho běžného účtu předcházející poskytnutí úvěru.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu; zásilka mu byla vhozena do domovní schránky dne , datum, . Soud se také pokusil informovat žalovaného o zahájení řízení neúspěšně telefonicky (na čísle uvedeném ve smlouvě o úvěru).4. Na jednání dne , datum, žalobkyně na žalobě trvala. Po poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., týkajícím se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neměla další návrhy na doplnění dokazování s tím, že všechny důkazy již soudu zaslala písemně. Žalovaný, ačkoli byl řádně předvolán, se na jednání nedostavil.5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že ji uzavřela původní věřitelka s žalovaným dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky a další poplatky. Výše měsíční splátky činila 5 135 Kč (poslední splátka 2 569 Kč), úroková sazba 6,90 % ročně a RPSN , právnická osoba, %. Splátky byly splatné vždy 14. den každého kalendářního měsíce, počínaje , datum, . Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . Účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů žalovaného v celkové výši 287 740 Kč, zbytek prostředků mohl žalovaný použít dle svého uvážení, vyplacen mu měl být dle smlouvy nejpozději do , datum, . Žalovaný též svým podpisem stvrdil, že vzájemná práva a povinnosti se řídí rovněž všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem původní věřitelky, tyto dokumenty byly součástí smlouvy.7. Výzvou ze dne , datum, vyzvala původní věřitelka naposledy žalovaného k úhradě dluhu ve výši 14 275 Kč, a to do , datum, ; současně ho upozornila na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne , datum, původní věřitelka žalovaného informovala o okamžité splatnosti celého dluhu od uvedeného data (v celkové výši 67 972 Kč).8. Z tabulky označené jako „podklady pre súdne konanie“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr 300 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne , datum, . Nesplacená jistina úvěru činí 66 372,75 Kč, úroky 839,50 Kč, poplatky 1 598,51 Kč a úroky z prodlení 1 797,57 Kč.9. Z výpisů z účtu žalovaného za období od března 2018 do května 2018 soud zjistil, že konečné zůstatky zde byly záporné. Žalovaný měl v každém ze sledovaných měsíců příjem od společnosti , právnická osoba, v rozmezí od cca 18 000 Kč do zhruba 24 000 Kč. Pravidelné výdaje na bydlení se z výpisů podávají jen v částce 600 Kč – inkaso ve prospěch společnosti , právnická osoba, .10. Z posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že žalovaný měl ke dni žádosti , datum, čtyři existující kontrakty s celkovou měsíční splátkou 6 114 Kč (tři úvěry u původní věřitelky, jeden u jiného subjektu – splátkovou kreditní kartu). Žalovaný při sjednávání úvěru uvedl příjem 23 044 Kč, který původní věřitelka ověřila z výpisů z účtu. Výdaje vyčíslil na 500 Kč měsíčně, splátky označil jako nulové. Původní věřitelka proto výdaje žalovaného stanovila jednak na základě jím sdělených dat, jednak za využití statistických údajů a aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a to ve výši 6 883 Kč. Nové splátkové zatížení žalovaného vypočetla původní věřitelka (s přihlédnutím k dosavadním závazkům, které byly poskytovaným úvěrem částečně konsolidovány) na 6 718 Kč. Po odečtení od příjmů žalovaného mu tak mělo zbýt měsíčně 16 326 Kč k pokrytí životních nákladů. Původní věřitelka žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, registru CBCB a prověřila ho v interní evidenci klientů, k jeho osobě přitom nezjistila negativní poznatky.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a jejích příloh soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne , datum, , odeslaným žalovanému následujícího dne.12. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaného vyzval zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky, přičemž ho upozornil na její možné soudní vymáhání. Tuto výzvu odeslal žalovanému podle podacího lístku následujícího dne.13. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.14. Závěr o skutkovém stavu:15. Dne , datum, uzavřela původní věřitelka s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a dalšími poplatky. Výše měsíční splátky činila 5 135 Kč, úroková sazba 6,90 % ročně a RPSN , právnická osoba, %. Splátky byly splatné vždy 14. den každého kalendářního měsíce. Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . Nesplacená jistina úvěru činila 66 372,75 Kč. Pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .16. Před uzavřením smlouvy posuzovala původní věřitelka úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného. Vycházela z průměrného příjmu žalovaného 23 044 Kč, který si ověřila z výpisů z účtu žalovaného. Výdaje na živobytí vypočítala žalobkyně za využití blíže nespecifikovaných statistických údajů, aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a stanovila je na 6 883 Kč. Dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, systému CBCB a v interní evidenci klientů. Po zohlednění ostatních dluhů žalovaného dospěla k tomu, že jeho celkové splátkové zatížení vč. předmětného úvěru mělo být 6 718 Kč, na veškeré životní výdaje tak mělo žalovanému zůstat 16 326 Kč.17. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalovaného.18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2 odst.