Stručně: Zákon 110/2006 Sb., § 1, definuje životní minimum jako minimální příjem pro zajištění základních potřeb a existenční minimum jako příjem pro přežití.
§ 1 Předmět úpravy
(1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů (dále jen „příjem“) fyzických osob (dále jen „osoba“) k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
(2) Tento zákon dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima.
(3) Životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení; poskytování pomoci k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení stanoví zvláštní právní předpisy1).
Zákon 110/2006 Sb., § 1, definuje životní minimum jako minimální příjem pro zajištění základních potřeb a existenční minimum jako příjem pro přežití.
Co to znamená v praxi
Životní minimum je hranice příjmu, která by měla stačit na jídlo a další základní osobní potřeby.
Existenční minimum je nižší hranice příjmu, která má zajistit jen přežití.
Zákon určuje, jak se posuzuje, zda váš příjem dosahuje těchto minimálních částek.
Ani životní, ani existenční minimum nezahrnuje náklady na bydlení; ty řeší jiné zákony.
Příklad
Pan Novák má příjem, který je posouzen podle tohoto zákona. Pokud jeho příjem nedosahuje životního minima, může mít nárok na sociální dávky, které mu pomohou dosáhnout této hranice.
Na co si dát pozor
Náklady na bydlení nejsou součástí životního ani existenčního minima, musíte je řešit zvlášť.