10 C 178/2024-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení celkem 11 555 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalované dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Za dodanou energii žalobkyně vystavila žalované vyúčtování. Konkrétně šlo o vyúčtování za období od , datum, do , datum, ve výši 11 835 Kč a za období od , datum, do , datum, ve výši 9 720 Kč. Na první uvedenou pohledávku žalovaná uhradila dne , datum, částku ve výši 10 000 Kč, zbývá jí tedy uhradit v žalobě nárokovaných 1 835 Kč. Na druhou pohledávku ve výši 9 720 Kč žalovaná nezaplatila ničeho. Žalované rovněž žalobkyně zaslala předžalobní upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Soud se rovněž pokusil za účelem ověření aktuální adresy kontaktovat žalovanou telefonicky (na čísle, které uvedla ve smlouvě uzavřené s žalobkyní), avšak hovor nepřijala. Žalovaná nereagovala ani na zaslaný e-mail (zjištěný tamtéž).3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanou soud vyzval, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, na tuto výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že proti projednání věci bez nařízení jednání nemá žádné námitky.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že ji žalobkyně (jako dodavatel elektřiny) uzavřela s žalovanou (jako zákazníkem). Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované elektřinu a v potřebném rozsahu související služby v elektroenergetice. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a za související služby. Adresa odběrného místa byla , adresa, . Přílohu smlouvy mimo jiné tvořily obchodní podmínky dodávky elektřiny a příslušný ceník.6. Z vyúčtování (řádné faktury) za elektřinu č. , hodnota, plyne, že žalovaná byla vyzvána k úhradě 11 835 Kč za spotřebovanou elektřinu v odběrném místě , adresa, , a to za období od , datum, do , datum, , se splatností , datum, .7. Z vyúčtování (mimořádné faktury) za elektřinu č. , hodnota, plyne, že žalovaná byla vyzvána k úhradě 9 720 Kč za spotřebovanou elektřinu v odběrném místě , adresa, , a to za období od , datum, do , datum, , se splatností , datum, .8. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně touto upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 21 555 Kč a souvisejícího příslušenství, současně ji upozornila na možné soudní vymáhání pohledávky. Téhož dne byla upomínka odeslána žalované na adresu jejího hlášeného pobytu.9. Závěr o skutkovém stavu:10. Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, , žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit stanovenou cenu. Vyúčtováním za elektřinu č. , hodnota, byla žalovaná vyzvána k úhradě 11 835 Kč za spotřebovanou elektrickou energii v odběrném místě za období od , datum, do , datum, , se splatností , datum, . Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nerozporovala, že na tuto pohledávku žalovaná uhradila 10 000 Kč, k úhradě jí tedy zbývá ještě 1 835 Kč. Vyúčtováním za elektřinu č. , hodnota, byla žalovaná dále vyzvána k úhradě 9 720 Kč za spotřebovanou elektrickou energii v odběrném místě za období od , datum, do , datum, , se splatností , datum, . Na tuto pohledávku žalovaná nic nezaplatila. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která byla podána k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky včetně příslušenství, zároveň ji upozornila na její možné soudní vymáhání.11. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném od , datum, do , datum, (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.12. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. dále platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Právní posouzení věci:15. Mezi žalobkyní a žalovanou byla v souladu s § 50 odst. 2 energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě vznikl žalobkyni závazek dodávat do odběrného místa žalované elektřinu a žalované oproti tomu závazek za takto poskytnutou elektřinu řádně a včas uhradit cenu. Žalovaná nesplnila svou smluvní povinnost, jelikož plně neuhradila částky za dodanou elektřinu, které jí byly vyúčtovány příslušnými daňovými doklady (vyúčtováními). Žalovaná neuhradila celý dluh ani po zaslání předžalobní upomínky.16. Soud proto shledal žalobu důvodnou, podanou po právu a žalobkyni v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). To platí i pro úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala u obou uplatněných nároků, přičemž u prvního z nich zohlednila dílčí platbu žalované po splatnosti příslušného vyúčtování, a to v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (zde konkrétně ve výši 15 % ročně).17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 452 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen „a. t.”. Zástupce