10 C 221/2024-40 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 8 889,35 Kč s příslušenstvím jako dalšího nároku plynoucího z nesplaceného spotřebitelského úvěru ve výši 71 000 Kč na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Původní nárok vyplývající z uvedené smlouvy na zaplacení 67 795,80 Kč, smluvní pokuty 26 610,65 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 200 Kč a dalšího příslušenství, byl žalobkyni přiznán platebním rozkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Smluvní pokuta přiznaná posledně citovaným rozhodnutím představovala pokutu 0,1 % denně z tzv. nové dlužné jistiny úvěru po jeho zesplatnění ve výši 83 450,19 Kč, a to za období od prodlení žalovaného s úhradou nové dlužné jistiny úvěru do , datum, (tj. do dne vyhotovení tehdejší žaloby – pozn. soudu). Protože prodlení žalovaného trvalo i po tomto datu, je nynější žalobou uplatněný nárok vyčíslen jako smluvní pokuta 0,1 % denně z částky 83 450,19 Kč od , datum, do , datum, (den odeslání předžalobní upomínky). Protože žalovaný ani po předžalobní výzvě dluh nezaplatil, požadovala žalobkyně také přiznání zákonného úroku z prodlení z žalované částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a bez omluvy se nedostavil ani na jednání dne , datum, . Nemá datovou schránku a nezvolil si doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). O probíhajícím řízení byl soudem informován i e-mailem, který uvedl na smlouvě uzavřené s žalobkyní. Na telefonním čísle zjištěném tamtéž byl nedostupný.3. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav:4. Dne , datum, podepsali účastníci řízení smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž si smluvní strany sjednaly, že žalobkyně poskytne žalovanému 71 000 Kč, za což jí žalovaný vrátí celkem 198 330 Kč ve třiceti měsíčních splátkách po 7 273 Kč. Součástí smlouvy bylo mimo jiné v článku 6.5 ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru po zesplatnění za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do jejího úplného zaplacení (smlouva čl. 10-12). Žalovaný úvěr podle sjednaných podmínek nehradil, žalobkyně ho proto ke dni , datum, zesplatnila (oznámení z , datum, čl. 13). Platebním rozkazem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, , přiznal tento soud žalobkyni mj. nárok na smluvní pokutu podle citovaného článku 6.5 smlouvy ve výši 26 610,25 Kč (platební rozkaz čl. 18). Dne , datum, odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku k zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z aktuální dlužné nové jistiny úvěru, účtované v souladu s článkem 6.5 smlouvy za období od , datum, do dne sepsání předžalobní výzvy , datum, (předžalobní výzva s podacím archem, čl. 14, 17).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 odst. 1, věty první o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze smluvní pokutu. Dle odstavce 2, věty první citovaného ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Podle odstavce třetího tohoto ustanovení pak platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následovně:11. Účastníci řízení uzavřeli v roce 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 71 000 Kč. Ve smlouvě si mj. ujednali i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru po jeho zesplatnění. Ohledně platnosti smlouvy soud pro zachování právní jistoty účastníků vyšel z pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu. Žalobkyni již byla pravomocně přiznána smluvní pokuta vyčíslená podle zmíněného ujednání do dne , datum, . Protože žalovaný byl s úhradou dluhu i nadále v prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty z nové jistiny od , datum, do data vyhotovení předžalobní výzvy ve výši žalované částky.12. Výše nyní žalované smluvní pokuty spolu s již předtím soudem přiznanou částkou je v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuta nepřesáhla 0,1 % denně z dlužné částky a souhrn uplatněných smluvních pokut nepřekročil zákonný limit 50 % z celkové výše čerpaného úvěru, tj. v daném případě 35 500 Kč. Součet v předchozím případě přiznané smluvní pokuty (26 610,65 Kč) a nyní zažalované částky (8 889,35 Kč) je právě uvedených 35 500 Kč. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako důvodný, odpovídající omezením v zákoně o spotřebitelském úvěru a plně mu vyhověl. To platí i pro požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši, který žalobkyně požadovala ode dne marného uplynutí lhůty k zaplacení dle předžalobní výzvy zaslané žalovanému.13. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a dále odměna 1 500 Kč za úkon právní služby spočívající v účasti na jednání dne , datum, spolu s paušální náhradou za tento úkon 300 Kč, a to na základě § 14b odst. 3 a odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, ve spojení s § 7 bodem 4 téhož předpisu, tj. odměna celkem 2 700 Kč.14. V souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, k nařízenému jednání advokátka požadovala náhradu celkem 483 Kč za 64 ujetých km (cesta 32 km ze sídla zástupkyně žalobkyně ve , adresa, k soudu a zpět – jednání se na základě substituční plné moci zúčastnila advokátka se sídlem ve , adresa, , pozn. soudu; 38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle citované vyhlášky). Protože zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátkyní DPH, je součástí odměny i sazba této daně ve výši 21 % z 3 183 Kč, tj. 668 Kč.15. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 251 Kč je žalovaný povinen uhradit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.16. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.17. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.