10 C 237/2024-73 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 90 625,99 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně (původní věřitelka), obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně a s případnými dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku původní věřitelky. V případě porušení podmínek smlouvy se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc také úrok z prodlení z nesplacené částky v zákonné výši. Pro případ prodlení dlužníka si strany sjednaly právo věřitele prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, původní věřitelka jej opakovaně upomínala, ale bez úspěchu. Úvěr proto ke dni , datum, zesplatnila. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o této skutečnosti byl žalovaný informován. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, ani na tu ovšem nereagoval a dluh nezaplatil.2. Žalobkyně dále konstatovala, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím jím poskytnutých informací uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S odkazem na judikaturu žalobkyně uzavřela, že úvěruschopnost žalovaného posoudila její právní předchůdkyně řádně a dostatečně. K těmto tvrzením předložila vyjádření původní věřitelky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výpis z jeho běžného účtu předcházející poskytnutí úvěru. Dodala, že žalovaný dosud na dluh zaplatil celkem 33 207 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu; zásilka mu byla vhozena do domovní schránky dne , datum, . Soud se také pokusil informovat žalovaného o zahájení řízení neúspěšně telefonicky (na čísle uvedeném ve smlouvě o úvěru), s touto informací mu zaslal rovněž e-mail (zjištěný tamtéž).4. Na jednání dne , datum, žalobkyně na žalobě trvala. Po poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., týkajícím se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neměla další návrhy na doplnění dokazování. Žalovaný, ačkoli byl řádně předvolán, se na jednání nedostavil.5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že ji uzavřela původní věřitelka s žalovaným dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky a další poplatky. Výše měsíční splátky činila 1 586 Kč, úroková sazba 13,99 % ročně a RPSN 15,51 %. Splátky byly splatné vždy 14. den každého kalendářního měsíce, počínaje , datum, . Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . Účelem úvěru byla konsolidace jiných úvěrů žalovaného v celkové výši 64 349 Kč, zbytek prostředků mohl žalovaný použít dle svého uvážení, vyplacen mu měl být dle smlouvy nejpozději do , datum, . Žalovaný též svým podpisem stvrdil, že vzájemná práva a povinnosti se řídí rovněž všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem původní věřitelky, tyto dokumenty byly součástí smlouvy.7. Výzvou ze dne , datum, vyzvala původní věřitelka naposledy žalovaného k úhradě dluhu ve výši 7 394 Kč, a to do , datum, ; současně ho upozornila na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne , datum, původní věřitelka žalovaného informovala o okamžité splatnosti celého dluhu od uvedeného data (v celkové výši 87 379 Kč).8. Z tabulky označené jako „podklady pre súdne konanie“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr 90 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne , datum, . Nesplacená jistina úvěru činila 84 419,49 Kč, úroky 3 247,50 Kč, poplatky 2 959 Kč a úroky z prodlení 3 447,10 Kč.9. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že konečný zůstatek byl minus 9 842,58 Kč, tedy záporný. Žalovaný měl v tomto měsíci příjem od společnosti , právnická osoba, ve výši 23 067 Kč a příjem z nemocenského pojištění za období , datum, až , datum, ve výši 3 188 Kč. Pravidelné výdaje se z výpisu podávají jen v částce 600 Kč – trvalý příkaz na penzijní pojištění.10. Z posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že žalovaný měl ke dni žádosti , datum, čtyři existující kontrakty s celkovou měsíční splátkou 7 415 Kč (všechny u původní věřitelky). Žalovaný při sjednávání úvěru uvedl příjem 33 853 Kč, který původní věřitelka ověřila z výpisů z účtu. Výdaje vyčíslil na 3 500 Kč měsíčně (nájemné), jiné označil jako nulové, včetně splátek jiných úvěrů. Původní věřitelka proto výdaje žalovaného stanovila jednak na základě jím sdělených dat, jednak za využití statistických údajů a aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a to ve výši 8 514 Kč. Nové splátkové zatížení žalovaného vypočetla původní věřitelka (s přihlédnutím k dosavadním závazkům, které byly poskytovaným úvěrem částečně konsolidovány) na 7 021 Kč. Po odečtení od příjmů žalovaného mu tak mělo zbýt měsíčně 26 832 Kč k pokrytí životních nákladů. Původní věřitelka žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, registru CBCB a prověřila ho v interní evidenci klientů, k jeho osobě přitom nezjistila negativní poznatky.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a jejích příloh soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne , datum, , odeslaným žalovanému téhož dne.12. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaného vyzval zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky, přičemž ho upozornil na její možné soudní vymáhání. Tuto výzvu odeslal žalovanému podle podacího lístku téhož dne.13. Závěr o skutkovém stavu:14. Dne , datum, uzavřela původní věřitelka s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a dalšími poplatky. Výše měsíční splátky činila 1 586 Kč, úroková sazba 13,99 % ročně a RPSN 15,51 %. Splátky byly splatné vždy 14. den každého kalendářního měsíce. Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . Pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což žalovanému písemně oznámila.15. Před uzavřením smlouvy posuzovala původní věřitelka úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného. Vycházela z průměrného příjmu žalovaného 33 853 Kč, který si ověřila z výpisů z účtu žalovaného. Výdaje na živobytí vypočítala žalobkyně za využití blíže nespecifikovaných statistických údajů, aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a stanovila je na 8 514 Kč. Dále žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku, systému CBCB a v interní evidenci klientů. Po zohlednění ostatních dluhů žalovaného dospěla k tomu, že jeho celkové splátkové zatížení vč. předmětného úvěru mělo být 7 021 Kč, na veškeré životní výdaje tak mělo žalovanému zůstat 26 832 Kč.16. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalovaného.17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do , datum, ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných