12 C 31/2024-80 — Okresní soud v Kroměříži

1. Původní žalobci , jméno FO, a , jméno FO, se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 2. 2024 ve znění změny připuštěné usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 6. 2024 č. j. , spisová značka, domáhali určení, že nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „Nemovitosti“) nejsou zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch žalované, které bylo na listu vlastnictví zapsáno v rámci řízení , Anonymizováno, , na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene - úplatná , Anonymizováno, Tvrdili, že jsou spoluvlastníky Nemovitostí se spoluvlastnickým podílem ½ každý, že ve prospěch žalované je zřízeno uvedené věcné břemeno, že žalované odeslali žádost o zrušení věcného břemene, na kterou žalovaná nereagovala, a že již v minulosti došlo k zániku věcného břemene, neboť ze smlouvy o vzniku věcného břemene vyplývá, že věcné břemeno ve prospěch žalované bylo zřízeno pouze po dobu jejího svobodného života, přičemž žalovaná uzavřela sňatek s , jméno FO, , čímž věcné břemeno zaniklo. Naléhavý právní zájem na určení žalobci spatřují v tom, že bez součinnosti žalované nemají jinou možnost, jak dosáhnout výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí.2. Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 7. 6. 2024 č. j. , spisová značka, bylo rozhodnuto o vstupu žalobkyně do řízení na místo původních žalobců, neboť po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod vlastnického práva k Nemovitostem.3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě sdělila, že má doživotní bezplatné bydlení v Nemovitostech, které užívá pravidelně, a že nesouhlasí s výmazem v katastru nemovitostí., právnická osoba, rámci jednání soudu žalovaná k dotazu soudu sdělila, že je vdaná, že se vdala 16. 12. 1989 za , jméno FO, narozeného , datum, .5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění:6. Z výpisů z katastru nemovitostí je prokázáno, že ke dni zahájení řízení bylo vlastnické právo k Nemovitostem zapsáno na původní žalobce v režimu spoluvlastnictví s podílem ½ každý, a že na základě kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2024 bylo s právními účinky zápisu k 11. 4. 2024 zapsáno vlastnické právo na nynější žalobkyni. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno užívání – právo doživotního a bezplatného užívání části domu č. p. , Anonymizováno, se st. p. , Anonymizováno, , zahrady , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 8. 1987, registrace dne 25. 8. 1987, s oprávněním pro žalovanou, a to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – úplatná , Anonymizováno, , zápis proveden dne 9. 4. 2024 v rámci řízení , Anonymizováno, K tomu třeba uvést, že z výpisů z katastru nemovitostí a ze sdělení katastrálního úřadu ze dne 25. 4. 2024 vyplývá a je těmito prokázáno, že v průběhu řízení katastrální úřad provedl opravu čísla smlouvy a opravu datace u listiny týkající se předmětného věcného břemene, neboť původně (mimo jiné i v době zahájení řízení) byla v katastru nemovitostí uvedená nesprávná datace a označení smlouvy o zřízení věcného břemene, a to dnem 11. 8. 1987 a označením , Anonymizováno, toto jsou však údaje vztahující se nikoliv ke smlouvě o vzniku věcného břemene ve prospěch žalované, nýbrž ke smlouvě darovací a smlouvě o vzniku věcného břemene ve prospěch , jméno FO, , jak je blíže specifikováno v tomto odůvodnění níže.7. Darovací smlouvou a smlouvou o vzniku věcného břemene uzavřené dne 11. 8. 1987 ve formě notářského zápisu registrovaného Státním notářstvím , adresa, pod č. reg. , Anonymizováno, převodkyně , jméno FO, darovala Nemovitosti , jméno FO, a , jméno FO, dar do svého vlastnictví přijal. Současně bylo zřízeno právo doživotního, bezplatného a nedílného užívání převáděných nemovitostí ve prospěch , jméno FO, .8. Smlouvou o vzniku věcného břemene uzavřené dne 25. 8. 1987 ve formě notářského zápisu registrovaného Státním notářstvím , adresa, pod č. reg. , Anonymizováno, zřizovatel , jméno FO, zřídil ve prospěch žalované coby oprávněné po dobu jejího svobodného stavu věcné břemeno bezplatného spoluužívání kuchyně a 1 pokoje nacházejících se vzadu ve dvoře Nemovitostí, dále spoluužívání sociálního zařízení, dvora, zahrady a volný přístup a odchod z Nemovitostí (dále též jako „věcné břemeno spoluužívání“).9. Dne 24. 1. 2024 původní žalobci doporučeně odeslali žalované žádost o podepsání dohody o zániku předmětného věcného břemene užívání včetně návrhu na jeho výmaz z katastru nemovitostí. Zároveň žalovanou upozornili, že pokud neobdrží požadované dokumenty, budou se muset domáhat zrušení věcného břemene soudní cestou (vizte žádost ze dne 24. 1. 2024 a podací lístek).10. Byl-li navrhován důkaz výslechem původní žalobkyně a výpisem z evidence obyvatel na žalovanou, pak soud tyto důkazy pro nadbytečnost neprovedl (jejich provedení zamítl). Takto soud učinil z toho důvodu, že všechny rozhodné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí ve věci samé byly v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci zjištěny již v řízení provedeným dokazováním, kdy navíc na výslechu původní žalobkyně , jméno FO, žalobkyně nadále netrvala a skutečnost toho, že se žalovaná provdala, byla ze strany samotné žalované učiněna nespornou.11. K průběhu důkazního řízení soud poznamenává, že v průběhu jednání účastníky náležitě poučil o koncentraci řízení ke konci prvního jednání ve věci a o následcích spojených s koncentrací řízení. Nadto se soud výslovně dotázal žalované, zdali nenavrhuje žádný další důkaz listinou či výslechem případných svědků; žalovaná na poučení o koncentraci řízení a na výslovný dotaz soudu sdělila, že žádná další tvrzení nemá a že žádný důkaz neoznačuje. Soud účastníky rovněž řádně poučil dle § 119a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).12. Z takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.13. Žalobkyně vlastní Nemovitosti, ke kterým je v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované, a to na základě smlouvy o vzniku věcného břemene, kterou , jméno FO, zřídil pro žalovanou po dobu jejího svobodného stavu věcné břemeno bezplatného spoluužívání Nemovitostí. Žalovaná se v prosinci 1989 provdala.14. Protože žalovaná je občanem Slovenské republiky, posuzoval soud, zda je v dané věci dána jeho pravomoc. Pro posouzení mezinárodní pravomoci ve věci soud aplikoval příslušná ustanovení nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Dle článku 24 bodu 1 tohoto nařízení je pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem, dána výlučná příslušnost soudů členského státu, v němž se nemovitost nachází. Nemovitosti zatížené věcným břemenem, jež je předmětem tohoto řízení, se nachází v České republice. Ve věci je tedy dána pravomoc českých soudů. Rozhodné právo pro řízení je třeba určit dle nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle jehož článku 4 odst. 1 písm. c) se smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti, řídí právem země, ve které se nemovitost nachází. Rozhodným právem je tedy české právo.15. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.16. Naléhavý právní zájem na určení neexistence věcného břemene ve smyslu § 80 o. s. ř. je ve věci dán tím, že nemovitosti žalobkyně jsou zatíženy věcným břemenem, což žalobkyni, která je povinna strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu ze strany žalované, nepochybně omezuje v nerušeném výkonu vlastnického práva. Žalobkyně se přitom výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí nemůže domoci jiným způsobem nežli skrze určovací žalobu, neboť stran výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí žalovaná neposkytuje žalobkyni potřebnou součinnost. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě je dán také potřebou odstranit nesoulad skutečného stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí, a tím i nutností odstranění nejistoty v právním postavení žalobkyně, coby vlastníka Nemovitostí.17. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud tedy vznik věcného břemene, jakož i práva a povinnosti z věcného břemene vzniklé přede dnem 1. 1. 2014, posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).18. Podle § 135b odst. 1 obč. zák. ve znění účinném ke dni 25. 8. 1987 (tj. k datu uzavření smlouvy o zřízení předmětného věcného břemene), věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci a toho, komu náleží právo osobního užívání pozemk