12 C 319/2023-110 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky a dále náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu 37 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v měsíčních splátkách po minimální splátce (2 % čerpaného úvěru). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, žalobkyně proto prohlásila dnem , datum, úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná celkem na úvěr čerpala 106 967,67 Kč a dosud uhradila 79 150,63 Kč. Vedle jistiny dluhu požaduje žalobkyně dále smluvní úrok, smluvní pokutu coby poplatek za upomínání 2 400 Kč (600 Kč x 4 upomínky), zákonný úrok z prodlení.2. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavření smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to kontrolou v interních a externích databázích, posouzením výpisu z běžného účtu žalované.3. Žalovaná se ve věci vyjádřila prostřednictvím stálého opatrovníka, který navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že v době před podpisem úvěrové smlouvy trpěla žalovaná závažnou duševní poruchou – paranoidní schizofrenií, ke které se přidala bipolární porucha. První hospitalizace žalované proběhla již v roce 2009, od toho času je hospitalizována opakovaně. Jde o dlouhodobé onemocnění, k čemuž odkázala na znalecký posudek ze dne , datum, . Předžalobní výzva nebyla doručena stálému opatrovníkovi, který tak nemohl reagovat.4. V rámci jednání soudu opatrovník žalované sdělil, že v případě neúspěchu ve věci by žalovaná byla schopna splácet 1 000 Kč měsíčně.5. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 6. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.7. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru, přičemž v žádosti uvedla, že žije ve vlastním bydlení, má druha, je invalidní důchodkyně s průměrným měsíčním příjmem 12 373 Kč, celkový měsíční příjem domácnosti činí 40 000 Kč, měsíční náklady činí 0 Kč. Příjem měl být ověřen z bankovního účtu žalované.8. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období červenec 2021 až prosinec 2021 vyplývá, že konečný zůstatek účtu je záporný (-21 338,23 Kč), že platební bilance žalované je záporná, že její měsíční výdaje převyšují měsíční příjmy, a to vše navzdory skutečnosti, že žalovaná opakovaně čerpala úvěr u žalobkyně.9. Smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu 37 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po minimální splátce.10. Z výpisu ke kreditní kartě a z doložené platební historie vyplývá, že žalovaná na úvěr čerpala 106 967,67 Kč a dosud uhradila 79 150,63 Kč.11. Upomínkou ze dne , datum, žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu. Z podacího archu pošty vyplývá, že upomínka byla žalované odeslána , datum, .12. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne , datum, .13. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byla žalovaná omezena na dobu tří let ve svéprávnosti tak, že mimo jiné není způsobilá hospodařit s částkou vyšší než 2 500 Kč týdně, uzavírat, měnit a vypovídat smlouvy s předmětem plnění vyšší než 10 000 Kč, uzavírat, měnit a vypovídat smlouvy o půjčce, zápůjčce, úvěru, ručení, darování a smlouvy s opakujícím se plněním v žádném rozsahu. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno město , adresa, , což vyplývá rovněž z Listiny o jmenování opatrovníka.14. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaná trpí duševní poruchou, která ji omezuje na běžném způsobu života, jde o poruchu dlouhodobého rázu, jejím podkladem jsou přetrvávající změny osobnosti po psychotických atakách, které se manifestovaly v terénu vývojových anomálií dětského věku. Jde o reziduální poruchu osobnosti – paranoidní schizofrenií. Mentální kapacita žalované pro porozumění důsledkům uzavření smluv je deficitní – není schopna porozumět oddáleným důsledkům uzavření smluv, rozhoduje se pouze s ohledem na okamžitý užitek či dle návodu druhých osob.15. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 16. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:17. Žalobkyně poskytla žalované, která je omezena ve svéprávnosti, na základě smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru peněžní prostředky v celkové výši 106 967,67 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku spolu s poplatky a úrokem v měsíčních splátkách, dosud uhradila 79 150,63 Kč. V době uzavření úvěrové smlouvy byla platební bilance žalované záporná. Předžalobní výzva byla odeslána žalované.18. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.24. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do , datum, navozovala dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění účinném do , datum, ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne