12 C 89/2024-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , tel. číslo, ze dne 7. 3. 2022 elektřinu ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal poskytnutou elektřinu řádně a včas uhradit. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za dodávku elektřiny za období od 9. 3. 2022 do 30. 12. 2022 na částku 3 118,89 Kč, který vyúčtovala fakturou se splatností dne 24. 1. 2023, a dále nedoplatek 3 909,62 Kč, který vyúčtovala fakturou se splatností dne 31. 3. 2023. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za upomínky odeslané žalovanému dne 9. 11. 2022, 28. 6. 2022 a 19. 8. 2022, tj. 3x 240 Kč. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Ostatně sám žalovaný k dotazu soudu potvrdil, že písemnosti na této adrese přebírá (č. l. 33 spisu).3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav. Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a poskytovat služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal platit za odběr elektřiny a poskytnuté služby cenu stanovenou v cenících žalobkyně a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Žalobkyně dodala žalovanému ve shora uvedeném období na odběrné místo elektřinu, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou splatnou 24. 1. 2023 na částku 3 118,89 Kč a fakturou splatnou dne 31. 3. 2023 na částku 3 909,62 Kč. Následně žalovanému zaslala upomínky k úhradě dlužných částek, a to dne 28. 6. 2022, 19. 8. 2022 a 9. 11. 2022. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil.5. Zjištěný skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následujícím způsobem. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), která má charakter smlouvy kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa, za což se žalovaný zavázal hradit cenu dle platných ceníků a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Žalovaný však neuhradil cenu za dodanou elektřinu za shora uvedené období v celkové výši 3 118,89 Kč a 3 909,62 Kč. Nárok žalobkyně na úhradu kupní ceny za dodanou elektřinu je v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona i v souladu s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky k úhradě dlužných částek, a proto žalovanému dle smluvních podmínek vznikla povinnost uhradit žalobkyni poplatek za odeslání těchto upomínek ve výši 3x 240 Kč. I v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl.6. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení, pokud neuhradil cenu za dodanou elektřinu ve lhůtě splatnosti stanovené ve fakturách, a proto vždy ode dne následujícího po splatnosti té které faktury přiznal soud žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného výzvu k plnění, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.8. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.