16 C 122/2024-39 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 19. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 072,98 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení ve výši 600 Kč.2. Ve svém návrhu žalobkyně tvrdila, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací a vedle toho prodává koncová zařízení na splátky anebo umožňuje využívání služeb s telekomunikačními službami souvisejících či souvisejících s užíváním koncových zařízení. Žalovaný poptal a následně užíval telekomunikační služby žalobkyně stejně jako služby a jiná plnění, která jsou předmětem tohoto návrhu. Konkrétně jde o dlužné splátky za koncové zařízení SET-TOP-BOX v celkové výši 1 078 Kč, dlužné splátky za koncové zařízení MODEM v celkové výši 980 Kč a dlužnou částku za doplňkovou službu VIDEOTÉKA v celkové výši 4 041,98 Kč. Tyto částky byly žalovanému účtovány na společných měsíčních fakturách spolu s ostatními službami. Žalobkyně byla nucena z důvodu neplacení zrušit žalovanému poskytované služby a došlo k jejich ukončení. Oznámením o zrušení služeb současně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky v dodatečné lhůtě. Žalobkyně se dále snažila vyzvat žalovaného ke smírnému řešení a upomínala jej o zaplacení. Žalovaný na toto nereagoval a ničeho neuhradil.3. Okresní soud v Kroměříži dne 26. 6. 2024 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -5, který byl usnesením ze dne 1. 8. 2024 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 3. 9. 2024 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp.zn. II. ÚS 1308/10).5. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.6. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Na základě dodatku ze dne 23. 9. 2019 ke stávající smlouvě č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, o poskytování služeb elektronických komunikací si žalovaný od žalobkyně zakoupil základní modem. Bylo sjednáno, že kupní cena za zařízení ve výši 2 352 Kč je splatná ve 48 měsíčních splátkách ve výši 49 Kč, splatných vždy spolu s ostatními vyúčtovanými službami dle jednotlivých faktur. Z kupní ceny zařízení uhradil žalovaný 1 372 Kč, poté přestal faktury hradit. Z kupní ceny tak zbývalo uhradit 980 Kč.7. Na základě dodatku ze dne 7. 11. 2019 ke stávající smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, si žalovaný u žalobkyně sjednal užívání služby , právnická osoba, , v rámci níž mohl využívat rovněž doplňkovou službu videotéka, a zavázal se za využívání této služby platit cenu dle ceníku žalobkyně účtovanou vždy v rámci měsíčních vyúčtování všech služeb. Na základě téhož dodatku si žalovaný od žalobkyně zakoupil set-top-box. Bylo sjednáno, že kupní cena za zařízení ve výši 2 352 Kč je splatná ve 48 měsíčních splátkách ve výši 49 Kč, splatných vždy spolu s ostatními vyúčtovanými službami dle jednotlivých faktur. Z kupní ceny zařízení uhradil žalovaný 1 274 Kč, poté přestal faktury hradit. Z kupní ceny tak zbývalo uhradit 1 078 Kč.8. Dopisem ze dne 22. 4. 2022 bylo žalovanému oznámeno, že s ohledem na neuhrazená vyúčtování je žalobkyně nucena zrušit poskytované služby s tím, že pokud dlužné částky uhradí do 22. 5. 2022, poskytování služeb bude obnoveno. Současně byl žalovaný upozorněn, že zrušením služeb se stane najednou splatnou i celá dosud neuhrazená cena obou zařízení. Žalovaný na výzvu nereagoval, proto žalobkyně ukončila poskytování služeb žalovanému a doúčtovala mu kromě poskytnutých služeb též doplatek kupní ceny obou zařízení.9. Splátky zařízení a platby za uvedené služby byly žalovanému účtovány fakturou č. , hodnota, se splatností 2. 3. 2022 (dlužná částka na tuto fakturu 98 Kč), fakturou č. , hodnota, se splatností 30. 3. 2022 (dlužná částka na tuto fakturu 3 168,99 Kč), fakturou č. , hodnota, se splatností 2. 5. 2022 (dlužná částka na tuto fakturu 1 041,99 Kč), fakturou č. , hodnota, se splatností 30. 5. 2022 (dlužná částka na tuto fakturu 98 Kč), fakturou č. , hodnota, se splatností 30. 6. 2022 (dlužná částka na tuto fakturu 833 Kč), fakturou č. , hodnota, se splatností 1. 8. 2022 (dlužná částka na tuto fakturu 833 Kč). Na tyto faktury neuhradil žalovaný ničeho, celková dlužná částka činí 6 072,98 Kč.10. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 5. 2024 byl žalovaný naposled před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.11. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.12. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu k zařízení základní modem a set-top-box, přičemž si sjednali, že žalovaný bude hradit kupní cenu těchto zařízení v měsíčních splátkách, jež budou součástí vyúčtování služeb. Žalovaný nehradil vyúčtování, žalobkyně mu tedy oznámila zrušení poskytování služeb a vyzvala jej k úhradě dlužných splátek s upozorněním, že nebude-li dlužná částka uhrazena, žalobkyně žalovanému doúčtuje celkovou cenu těchto zařízení. Žalovaný nadále dluží žalobkyni dlužné splátky a doplatek kupní ceny obou zařízení dle výše specifikovaných faktur spolu s platbou za službu videotéka, jejíž užívání účastníci rovněž sjednali, v celkové výši 6 072,98 Kč. Dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl písemně vyzván.16. Soud v souladu s ustanoveními občanského zákoníku a smluvními ujednáními přiznal žalobkyni nárok na zaplacení dlužných částek dle výše specifikovaných faktur, a to včetně úroku z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení přiznal soud vždy ode dne následujícího po dni splatnosti příslušné faktury.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky částka 100 Kč za každý úkon dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. v tomto případě za dva úkony celkem 200 Kč.