16 C 135/2024-27 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 6. 2024 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 1 629 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo „úrazové pojištění osob za běžné pojistné“, pojistné bylo sjednáno na částku 1 225 Kč s kvartální splatností, počátek pojištění dne 15. 6. 2017. Žalovaný nehradil pojistné řádně a včas. Dlužné období, pro které nebylo pojistné hrazeno, je od 15. 6. 2023 do 15. 10. 2023, kdy pojištění zaniklo. Dlužná částka sestává z dlužného pojistného a poplatku ve výši 300 Kč za odeslanou upomínku po zániku pojištění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ani přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Usnesením ze dne 18. 9. 2024 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Kromě toho bylo doručováno na adresu , adresa, .3. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 6. 2017 pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo úrazové pojištění osob s počátkem pojištění 15. 6. 2017 a koncem pojištění 14. 6. 2042. Pojistníkem i pojištěnou osobou byl žalovaný. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 225 Kč čtvrtletně. Součástí pojistné smlouvy je přehled poplatků, dle kterého činí poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč. Dopisem z 30. 8. 2022 byl žalovaný upomínán k zaplacení dlužného pojistného s tím, že toto má uhradit do 14. 10. 2023, v opačném případě pojištění zanikne. Dopisem z 24. 10. 2023 byl žalovaný informován, že pojistná smlouva byla ukončena uplynutím dne 14. 10. 2023 z důvodu nezaplacení pojistného. Byl informován, že aktuální dluh činí 1 629 Kč. Dopisem ze dne 14. 11. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 1 929 Kč (dlužné pojistné ve výši 1 629 Kč + 300 Kč poplatek za upomínání). Předžalobní upomínkou ze dne 28. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na její možné soudní vymáhání, tato byla téhož dne podána k poštovní přepravě.6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistné pojistiteli.7. Podle § 2783 odst. 2 o. z., jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.8. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Právní posouzení věci:12. Žalobkyně uzavřela se žalovaným v souladu s § 2758 a násl. o. z. pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalobkyně se tedy zavázala, že v případě vzniku nahodilé události, poskytne žalovanému jako pojistníkovi pojistné plnění ve sjednaném rozsahu, žalovaný se zavázal hradit pojistné, které bylo splatné čtvrtletně. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, pojistné nehradil řádně a včas, a to ani k písemné upomínce ze strany žalobkyně. Pojištění ke dni 15. 10. 2023 (uplynutím dne 14. 10. 2023) zaniklo a žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit dlužné pojistné včetně poplatku za odeslanou upomínku, celkem částku 1 629 Kč. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z dlužné částky v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od 16. 10. 2023 do 27. 6. 2024 v kapitalizované podobě ve výši 203 Kč.13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 189 Kč. Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč.14. Náklady řízení je žalovaný povinen v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.15. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.16. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.