16 C 136/2024-23 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 9. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 6. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně sdělila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, (dále „původní věřitel“), a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, na základě kterého byla žalovanému vyplacena částka 15 000 Kč, a to dne 22. 8. 2023 prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , ale vzhledem k tomu, že uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit, požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pohledávka původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 5. 2024 na žalobkyni. Žalovanému byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 6. 6. 2024 předžalobní upomínka, na základě které určila splatnost pohledávky na 16. 6. 2024, a ode dne následujícího do zaplacení nárokuje žalobkyně vedle dlužné částky rovněž úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Původní věřitel společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému dne 22. 8. 2023 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 5. 2024 postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 6. 6. 2024 stejně jako předžalobní výzva, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky do tří dnů.5. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Původní věřitel poskytl žalovanému prostředky ve výši 15 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet dne 22. 8. 2023. Žalovaný tuto částku původnímu věřiteli neuhradil, proto žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, vyzvala žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení výzvou, která byla žalovanému odeslána dne 6. 6. 2024. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní a netvrdil, že by snad na svůj dluh cokoli uhradil. Soud věc hodnotil podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení a dospěl k závěru, že je na místě žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť žalovanému vznikla povinnost částku 15 000 Kč, o kterou se obohatil bez platného závazku, vrátit žalobkyni, a to spolu s úrokem z prodlení, neboť částku neuhradil ve lhůtě poskytnuté mu výše uvedenou výzvou, čímž se ocitl v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dne § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 17. 6. 2024, tedy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky.9. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč.10. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.11. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně tudíž je doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč. V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.