16 C 177/2023-64 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 7. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 019,29 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a úhrady vzniklých nákladů řízení. K odůvodnění své žaloby uvedla, že dne 15. 12. 2022 uzavřela žalobkyně a [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], smlouvu o postoupení pohledávek, čímž byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou. Smlouva byla účinná ke dni 15. 12. 2022 a žalované to bylo písemně oznámeno. 2. Žalovaná dne 3. 4. 2015 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalované řádně posouzena. Požadované a získané osobní údaje a další informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalované pak byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a oproti informacím získaným z veřejných registrů. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 18 % ročně, a to průběžně, formou odepsání peněžních prostředků ze svého běžného účtu, k němuž byl kontokorentní účet sjednán. Vzhledem k tomu, že na účtu žalovaná překročila povolenou výši úvěrového rámce, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého oprávnění vyplývajícího ze smlouvy a úvěr prohlásila za okamžitě splatný a ke dni 18. 7. 2021 odstoupila od smlouvy o běžném účtu. Současně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 10 019,29 Kč ve stanovené lhůtě, dlužná částka však nebyla včas a řádně uhrazena. Dne 29. 6. 2023 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalované na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyla zastižena, byla jí zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedla na poště. Žalovaná si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. 4. Účastníci byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se nevyjádřili, soud tedy ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 6. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru č. [spisová značka] [číslo] uzavřené dne [datum rozhodnutí] mezi [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], a žalovanou (č. l. 17), bylo zjištěno, že na základě této se banka po prověření schopnosti žalované úvěr splácet zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč, a to na účtu žalované č. [bankovní účet] (který byl založen smlouvou o běžném účtu ze dne 26. 11. 2014 č. l. 14), byla sjednána variabilní úroková sazba (ke dni podpisu činila výše úroku 18 % ročně) a průběžné splácení vkladem ve prospěch účtu žalované. Součástí smlouvy byly obecné obchodní podmínky, produktové podmínky a ceník. Dále bylo sjednáno oprávnění banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný v případě neuhrazení splatného dluhu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky, sazebník. 7. Z dopisu ze dne 25. 6. 2021 (č. l. 48) bylo zjištěno, že tímto bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 8. 7. 2021 z důvodu překročení povolené výše úvěrového rámce a odstoupení od smlouvy o vedení běžného účtu ke dni 18. 7. 2021. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (č. l. 30-47) bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 5. 1. 2023 (č. l. 50). 9. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 6. 2023 bylo zjištěno, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. Z podacího archu bylo zjištěno, že upomínka byla podána k poštovní přepravě dne 29. 6. 2023 (č. l. 51-52). 10. Závěr o skutkovém stavu: 11. Mezi [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, a to poté, co byla prověřována úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyhodnotila jako úvěruschopnou, proto jí poskytla kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč, který se žalovaná zavázala průběžně splácet spolu s variabilním úrokem, který ke dni uzavření smlouvy činil 18% ročně. Kontokorentní úvěr byl veden na bankovním účtu žalované č. [bankovní účet]. Pro případ prodlení byla sjednána možnost zesplatnění úvěru. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, tento byl tedy ke dni 8. 7. 2021 zesplatněn, o čemž byla žalovaná písemně informována. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila 10 019,29 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek z 15. 12. 2022 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2023, podanou k poštovní přepravě 29. 6. 2023, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ust. § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Právní posouzení věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále byla mezi týmiž smluvními stranami uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které žalovaná čerpala kontokorentní úvěr do výše úvěrového rámce 5 000 Kč. V rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami však došlo ze strany žalované k přečerpání sjednané výše kontokorentu. Po