17 C 296/2023-35 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 6. 10. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 19 539 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou prostřednicím komunikace na dálku dne 3. 8. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 13 500 Kč, částka jí byla vyplacena na bankovní účet. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 17. 6. 2022. Žalovaná dluh neuhradila, předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 13 500 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 639,55 Kč a úrok ve výši 399,45 Kč. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná lustrována v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, dále v registrech CRKI, EUCB, NRKI a BRKI, právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Soud ve věci dne [datum] rozhodl elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací], který byl žalované doručen dne [datum]. Proti tomuto podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, ve kterém ničeho, vyjma označení elektronického platebního rozkazu a sdělení o podání odporu, neuvedla. 3. Podle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 4. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř., k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. 5. Podle § 114b odst. 3 a 4 o. s. ř., usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. 6. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odstavec 3) musí být poučen. 7. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání. 8. Podle § 153a odst. 3 a 4 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 9. Žalovaná byla v rámci platebního rozkazu poučena, aby v případě, kdy podá odpor, tento řádně odůvodnila, tedy aby pokud nárok neuznává, vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojila, příp. označila, důkazy. Žalovaná však v podaném odporu ničeho neuvedla. V třicetidenní lhůtě k podání písemného vyjádření, která uplynula dnem 21. 12. 2023, své vyjádření nedoplnila. Nejedná se tak o vyjádření v souladu s § 114b o. s. ř. 10. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě nesplnila bez vážného důvodu svoji povinnost se ve věci samé kvalifikovaně písemně vyjádřit a ani před uplynutím této lhůty soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává (tzv. fikce uznání). 11. Jelikož se má za to, že žalovaná nárok žalobkyně uznala a současně nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud o nároku žalobkyně, aniž ve věci nařídil jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.), rozsudkem pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 252 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Soud postupoval v souladu s § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zahájila předmětné řízení opakovaně na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobné věci – řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], když se jedná o shodný návrh (rovněž z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnutého původním věřitelem), ve kterém dochází pouze ke změně základních identifikačních údajů. 14. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř.