18 C 62/2023-71 — Okresní soud v Kroměříži

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 620 USD se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 620 USD od [datum] do zaplacení (výrok I) a náklady řízení ve výši 17 222,54 Kč (výrok II), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Podle podstatné části odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně zjistil, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 5. 2022, č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo žalované nařízeno navrátit nezletilé děti účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného] do místa jejich obvyklého bydliště v [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], USA, a to do [datum], kdy v případě, že žalovaná nezletilé děti nenavrátí do místa jejich obvyklého bydliště, je žalobce oprávněn po uplynutí stanoveného data nezletilé děti převzít za účelem jejich navrácení do místa jejich obvyklého bydliště v USA, přičemž navrácení nezletilých dětí bylo podmíněno splněním záruky na účet žalované. Z odůvodnění citovaných rozhodnutí vyplynulo, že nezletilé děti účastníků skutečně měly obvyklé bydliště na území Spojených států amerických, měly zde těžiště svých zájmů a odtud je žalovaná bez souhlasu žalobce přemístila. Žalobce se s přemístěním nesmířil a včas podal návratovou žalobu. Při stanovení přiměřených záruk dle § 489 odst. 2 z. ř. s. soud vycházel z toho, že žalovaná nemá v zájmu opětovně založit rodinnou domácnost se žalobcem, nicméně má právo stýkat se s nezletilými a být jim nablízku, Jako výši přiměřené záruky proto shledal soud částku ve výši 10 000 USD, když vycházel ze sdělení žalobce, že průměrné měsíční náklady na bydlení v USA se pohybují kolem 2 000 až 3 000 USD. Takto určená výše přiměřené záruky umožní žalované zajistit si bezpečný návrat s nezletilými do USA a zařídit si bydlení, než bude schopna si domácnost obstarávat sama. Výše záruky nepředstavuje dle odvolacího soudu vybočení z jisté přiměřenosti nákladů potřebných jednak k letecké přepravě do Spojených států v daném čase a dále pak potřebných k zajištění nezbytných potřeb dětí a také žalované jako legitimní manželky žalobce, a to do doby rozhodnutí příslušného soudu v USA. Žalobce složil na účet žalované dne [datum] předmětnou záruku 10 000 USD bezhotovostním bankovním převodem, když žalované byla na účet připsána částka 9 985 USD. Žalovaná svou povinnost předat nezletilé děti do místa jejich trvalého bydliště nesplnila, a proto si je žalobce sám převzal v České republice dne [datum], kdy žalovaná odmítla s dětmi do USA vycestovat. Žalobce tak dopravil nezletilé děti do místa bydliště na své náklady. Na výzvu žalobce vrátila žalovaná dne [datum] částku 8 380 USD. Ve věci zbývající částky 1 620 USD zaslal žalobce dne [datum] žalované předžalobní výzvu, kterou žalovaná převzala dne [datum]. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaná nevyužila složenou peněžitou záruku na příslušný účel stanovený rozhodnutím soudu a žalobce byl nucen na své náklady zajistit převoz nezletilých dětí zpět do místa jejich obvyklého bydliště, odpadl tak právní důvod k tomu, aby si žalovaná ponechala složenou peněžitou záruku. Na straně žalované vzniklo dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. 3. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání z důvodu nesprávného právního posouzení soudem I. stupně. Konkrétně žalovaná namítala, že z rozhodnutí obou soudů vyplývá, že záruka má sloužit také matce dětí. Je pravdou, že náklady na cestu dětí hradil žalobce, stejně tak vynaložil prostředky na svoji cestu do ČR k vyzvednutí nezletilých dětí. Každopádně z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Brně (bod 23), jakož i z celkového charakteru institutu přiměřené záruky vyplývá, že rozhodnutí dle ustanovení § 489 odst. 2 z. ř. s. má založit podmínky pro možnost rodiče být dětem nablízku a podílet se na péči o ně. Žalovaná opětovně zdůrazňuje, že v daných rozhodnutích není dána žádná limitace (platnost), do kdy je oprávněna do USA odcestovat a být nablízku svým dětem. Žalovaná má za to, že soud I. stupně nejen nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem, nýbrž sám ve svých úvahách a závěrech na základě zjištěného skutkového stavu a posouzení podkladových soudních rozhodnutí dospěl k nesprávnému a nelogickému závěru. Zjednodušeně řečeno, soud ve svých úvahách zcela zapomněl na matku a manželku, tj. žalovanou v jedné osobě. Soud I. stupně na jedné straně správně cituje z podkladových rozhodnutí brněnských soudů, nicméně následně zcela překvapivě tyto hodnotí tak, že žádná část složené jistoty již nemůže žalované sloužit a že je povinna vrátit jistotu jako celek. Tuto svou úvahu soud nevysvětluje. Lze uvažovat tak, že soud postavil své právní posouzení na skutečnosti (bod 17), že žalovaná odmítla nezletilé děti doprovodit a zůstala v České republice. V tomto směru však žalovaná opakovaně namítá, že soud neuložil jí jako matce odcestovat s dětmi. Lze připustit, že původně to měla být ona, kdo přiveze nezletilé do USA, z tohoto sešlo, nicméně to v žádném případě nemůže znamenat, že tím matka přišla o možnost čerpat část složené jistoty na svůj budoucí návrat a cestu za dětmi. Žalovaná má za to, že soud věc posoudil nesprávně. Soud I. stupně měl přistoupit k tomu, že provede dokazování ke skutečnostem, jakou částku vynaložil otec na přemístění dětí do USA. Matka je přesvědčena, že tato částka nedosahuje výše složené jistoty. Soud I. stupně se dále vůbec nezabýval kompenzační námitkou žalované vznesenou u jednání. Žalovaná z procesní opatrnosti opakuje tuto kompenzační námitku, když případný nárok žalobce na vrácení částky započítává vůči dlužnému výživnému na nezletilé děti. Tuto námitku činí sekundárně, když má za to, že žalobě nelze vyhovět již pro důvody uvedené výše. 4. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil tak, že nesouhlasí s obsahem podaného odvolání, kdy má za to, že soud I. stupně rozhodl ve věci samé po právu na základě předložených důkazů, které hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti nezávisle a nestranně. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil. 5. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen„ o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), a obsahuje způsobilé odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., přezkoumal v celém rozsahu rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze z části, a to z jiných důvodů, než které uvádí žalovaná. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně v podstatě ke správným skutkovým zjištěním a ke správným právním závěrům, na něž lze pro stručnost odkázat. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně jsou podstatná následující zjištění: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 5. 2022, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2022, č. j. [číslo jednací] bylo žalované nařízeno navrátit nezletilé děti účastníků ([jméno] a [jméno] [příjmení]) do místa jejich obvyklého bydliště v [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], USA, a to do [datum], přičemž navrácení nezletilých dětí žalovanou soud podmínil splněním záruky ze strany žalobce spočívající v uhrazení částky 10 000 USD na účet žalované do 30. dne po vyhlášení rozsudku. Žalobce složil na účet žalované částku 9 980 USD. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost uloženou shora citovanými rozsudky nesplnila, podal žalobce návrh na výkon rozhodnutí. Následně dne [datum] převzal žalobce od žalované nezletilé děti v České republice a sám zajistil jejich návrat do Spojených států amerických. Žalovaná vrátila žalobci částku 8 380 USD Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné. <i>7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 8. Soud I. stupně nepochybil, pokud nárok žalobce posoudil dle ustanovení § 2991 o. z. a jeho právní posouzení je tak správné. Žalobce zaplatil žalované částku 9 980 USD (tyto peněžní prostředky byly připsány na účet žalované), a to na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. 5. 2022, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], kterým soud nařídil žalované navrátit nezletilé děti účastníků do místa jejich obvyklého bydliště v USA, souč