18 C 8/2024-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezené licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavu ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při preventivní kontrolní činnosti žalobkyně v odběrném místě , adresa, , byla dne 11. 1. 2022 provedena demontáž bezesmluvního elektroměru. Na uvedeném odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyně ve smyslu ust. § 16,17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. provedla vyúčtování náhrady škody na částku 63 467 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě. Žalovaný dobrovolně uhradil 55 000 Kč, dosud tedy zbývá k úhradě 8 467 Kč. Splatnost byla stanovena dle obvyklé praxe do 14 dnů od vystavení faktury, následujícím dnem se tedy žalovaný dostal do prodlení.2. Usnesením ze dne 10. 7. 2024 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.3. Účastníci byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se nevyjádřili, soud tedy jejich souhlas předpokládal a ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 11. 1. 2022 byla v odběrném místě , adresa, , provedena kontrola po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem s elektřinou (ukončen k 30. 9. 2020), byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, o kterém byl sepsán zápis. Daného dne došlo k odstranění neoprávněného odběru, elektroměr byl demontován, odběrné místo bylo zaplombováno. Náhrada za odebranou elektrickou energii včetně oprávněných nákladů byla vyčíslena na 63 467 Kč, tato částka byla žalovanému vyúčtována daňovým dokladem č. , hodnota, se splatností 9. 8. 2022. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, k úhradě byl následně písemně vyzván dne 30. 8. 2022 a 14. 9. 2022. Na dluh uhradil pouze 55 000 Kč, k úhradě zůstalo 8 467 Kč.5. Podle ust. § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny,b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.6. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.7. Podle ust. § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny (dále jen vyhlášky) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 16 odst. 2 vyhlášky v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.8. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Žalovaný měl k odběrnému místu , adresa, do 30. 9. 2020 s obchodníkem s elektrickou energií uzavřenou smlouvu o dodávkách elektrické energie. Po ukončení smluvního vztahu však v daném odběrném místě elektrickou energii i nadále odebíral, jednalo se tak dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona o odběr neoprávněný, a to až do dne 11. 1. 2022, kdy byla v daném odběrném místě provedena kontrola, v rámci které byl tento odběr zjištěn, zjištěn stav elektroměru a neoprávněný odběr dále ukončen. Žalovaný byl tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona povinen uhradit cenu za odebranou a spotřebovanou elektrickou energii včetně nákladů kontroly, kterou provedla žalobkyně, v celkové výši 63 467 Kč (vyčísleno v souladu s ust. § 16, 17 vyhlášky). Žalovaný byl k úhradě této částky opakovaně vyzván, uhradil však pouze částku 55 000 Kč, žalobkyně tedy má nárok na úhradu zbývající částky 8 467 Kč. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z dlužné částky od 10. 8. 2022, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. (účastníka nezastoupeného advokátem), ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., když žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Její náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a 2 x 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby), celkem tedy 1 600 Kč.11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.12. Odůvodnění je zkrácené dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.