6 C 186/2024-28 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala vyklizení ve výroku popsané bytové jednotky, kterou spravuje pro vlastníka město , adresa, a k níž měla se žalovanou na základě rozhodnutí rady města sjednanou nájemní smlouvu ze dne 22. 9. 2023 na dobu určitou od 1. 10. 2023 do 31. 3. 2024. Žalobkyně neměla zájem smlouvu prodlužovat z důvodu neplacení nájemného a úhrad za poskytované služby. Od 1. 4. 2024 je tak žalovaná v bytě bez právního důvodu. Dopisem ze dne 27. 3. 2024 byla vyzvána, aby byt k 31. 3. 2024 (ke dni skončení nájmu) vyklidila; žalovaná si jej převzala 30. 3. 2024, přesto tak neučinila, žalobkyně se proto obrátila na soud. Ke dni rozhodnutí vyčíslila žalobkyně dluh žalované částkou 15 781 Kč, 31. 7. 2024 pak bude splatné další nájemné 4 271 Kč, o které dluh opět naroste.2. Žalovaná při jednání uvedla, že jsou všechna tvrzení žalobkyně pravdivá. V bytě č. , hodnota, žije od roku 2005, z poslední smlouvy dlužila asi dva nájmy, které doplatila i se soudními výlohami, platit přestala až po výzvě k vyklizení, aby šetřila na případné nové bydlení. Je pracující samoživitelkou vyživující dosud dvě nezletilé děti (celkem jich v bytě odchovala pět) s minimální mzdou 20 000 Kč až 21 000 Kč měsíčně; syn nastupuje na střední školu. Dluh vyčíslený žalobkyní by byla schopna doplatit například ve dvou splátkách. Větší dluhy nikdy neměla, nyní bez nájemní smlouvy přišla o příspěvek na bydlení. O setrvání v bytě má nadále zájem. Spolupracuje se sociální pracovnicí města, podle které už nejde nic dělat, všichni dávají od žalované ruce pryč.3. Mezi účastnicemi je nesporné, že žalobkyně je právnickou osobou zřízenou městem , adresa, , pro které jako vlastníka spravuje bytový dům, v němž se nachází ve výroku popsaná bytová jednotka. Žalovaná žije v bytě od roku 2005, momentálně se dvěma nezletilými dětmi. Poslední nájemní smlouva byla z rozhodnutí Rady města , adresa, uzavřena na dobu určitou od 1. 10. 2023 do 31. 3. 2024 a nebyla dále prodloužena (na základě rozhodnutí Rady města , adresa, ze dne 15. 3. 2024). Žalovaná obdržela 30. 3. 2024 výzvu k vyklizení ke dni skončení nájmu, tj. k 31. 3. 2024, v bytě přesto setrvává i nadále. Od 1. 4. 2024 neuhradila žalobkyni na nákladech spojených s užíváním bytu ničeho. Ke dni rozhodnutí soudu tak dluží 15 781 Kč. Předchozí dluhy na nájemném byly již vymáhány soudní cestou (sp. zn. , spisová značka, ).4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že nájemné za leden 2024 a část února 2024 (celkem 8 300 Kč) zaplatila žalovaná 12. 3. 2024 (příjmový pokladní doklad č. , hodnota, čl. 24). Nájemné za zbylou část února 2024 a březen 2024 (celkem 4 405 Kč) zaplatila žalovaná 12. 4. 2024; téhož dne zaplatila také „soudní náklady“ 2 100 Kč (příjmové pokladní doklady č. , hodnota, a č. , hodnota, čl. 25).5. Soudu je z úřední činnosti známo, že rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , v právní moci dne , datum, , uložil zdejší soud žalované povinnost vyklidit tutéž bytovou jednotku do šesti měsíců od právní moci rozsudku a zavázal ji za aplikace § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k náhradě poloviny nákladů řízení 2 950 Kč. Usneseními č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , v právní moci , datum, , zastavil zdejší soud řízení o zaplacení původně 13 363 Kč, později 8 434 Kč s příslušenstvím, kterého se žalobkyně proti žalované domáhala z titulu dlužného nájemného od října 2023, a uložil žalované povinnost zaplatit náklady řízení 2 100 Kč; jelikož žalovaná dluh doplatila, vzala žalobkyně návrh zpět. V této žalobě žalobkyně uvedla, že žalovanou ve výzvě z prosince 2023 upozornila, že nemá v úmyslu stávající nájemní smlouvu dále prodloužit.6. Na základě dosud uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou spolu v minulosti podepsaly několik nájemních smluv k předmětnému bytu č. , hodnota, . Žalobě o vyklizení z bytu čelila žalovaná i v minulosti, soud jí tuto povinnost uložil rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne 26. 5. 2020, v právní moci dne 4. 7. 2020. Jak plyne z nesporných tvrzení účastnic, tento rozsudek nebyl nikdy vykonán, účastnice řízení tehdy své vztahy urovnaly; žalovaná žije v bytě nepřetržitě od roku 2005. Poslední nájemní smlouva zněla na dobu určitou od 1. 10. 2024 do 31. 3. 2024 a nebyla již dále z rozhodnutí vlastníka prodloužena ani nebyla uzavřena nová; žalobkyně se tak z pokynu vlastníka rozhodla pro špatnou platební morálku ze strany žalované. Nájemné bylo opakovaně hrazeno v nižší než sjednané výši a s prodlením; zaplacení dlužného nájemného z posledně sjednané smlouvy vymáhala žalobkyně soudní cestou (sp. zn. , spisová značka, ).7. Podle § 1012 věty první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.8. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.9. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.11. Podle § 2292 věty první o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.12. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Žalobkyně je správcem výše popsané bytové jednotky ve vlastnictví města , adresa, , kterou na základě platné nájemní smlouvy ve smyslu § 2201 a násl. o. z. přenechala k užívání za úplatu žalované. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31. 3. 2024. Před koncem sjednané doby zaslala žalobkyně žalované výzvu k vyklizení, kterou žalovaná neuposlechla. V bytě žije nadále a za další měsíce jeho užívání (již bez právního důvodu) nehradí žalobkyni ničeho.13. Vlastník bytové jednotky je oprávněn užívat svou věc, jak uzná za vhodné (§ 1012 věta první o. z.), a je právem chráněn před těmi, kdo mu v tom brání; u nemovité věci má zejména právo domáhat se jejího vyklizení (§ 1040 o. z.). Žalovaná užívá bytovou jednotku od 1. 4. 2024 bez právního důvodu a proti výslovně projevené vůli žalobkyně, která ji vyzvala k jejímu vyklizení.14. Žalovaná se bránila, že byla výzvou k vyklizení zaskočena a rada města jí nespravedlivě „neschválila“ uzavření nové nájemní smlouvy, přestože k 15. 3. 2024, kdy se konala, měla všechno uhrazeno. Tato její tvrzení však neodpovídají soudem zjištěnému skutkovému stavu. Žalobkyně deklarovala svou vůli nepokračovat ve smluvním vztahu s žalovanou ještě před skončením posledně uzavřené smlouvy (viz sp. zn. , spisová značka, ), tato informace proto nemohla být pro žalovanou nijak překvapivá. I kdyby však byla tvrzení žalované pravdivá, nebylo by možné se jimi žalobě o vyklizení ubránit. Neexistuje totiž právní nárok na prodloužení stávající nájemní smlouvy či uzavření nové; je čistě na svobodné vůli smluvních stran, zda o vzájemnou spolupráci mají či nemají zájem. Pronajímatele nelze nutit, aby svou věc přenechával k užívání nájemci, který neplní řádně své povinnosti. Jak uvedla přiléhavě žalobkyně, pokud by chtěla žalovaná žalobkyni přesvědčit, že je schopna být jí do budoucna spolehlivým smluvním partnerem, musela by v první řadě začít s plněním svých závazků (resp. poskytováním protiplnění), jelikož za dobu od skončení nájemní smlouvy, ačkoli byt nadále užívá, nezaplatila žalobkyni ničeho.15. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nájemní smlouva skončila uplynutím doby, na kterou byla sjednána, a žalovaná zůstává v bytě bez právního důvodu, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou bytovou jednotku vyklidit ve standardní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., od které neměl důvod se odchýlit.16. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za tři úkony (předžalobní výzva, podání žaloby a účast při jednání) po 300 Kč [§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.] ve standardní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.