10 C 95/2025-70 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zvýšení výživného stanoveného naposledy rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , částkou , částka, měsíčně. Zvýšení požadovala na , částka, měsíčně, a to zpětně od , datum, s tím, že studuje střední školu a pro rok 2024/2025 se navýšilo roční školné na , částka, . Zvýšily se i její další výdaje. Příjmy má pouze od matky a otce, přivydělávat si může jen prázdninovými brigádami. K žalovanému žalobkyně uvedla, že pracuje v zahraničí, pohybuje se v zemích EU, bližší podrobnosti, jakož i výši jeho příjmů žalobkyně nezná.2. Žalovaný s návrhem souhlasil a dodal, že je s ním od června 2022 vedeno insolvenční řízení, výživné tak zasílá insolvenční správce. Dceři se snaží pomoci při mimořádných výdajích i výdajích na osobní potřebu prostřednictvím svých rodičů, kteří mají k vnučce velmi kladný vztah.3. Na jednání dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně na žalobě trvala.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně je zletilou dcerou žalovaného a studuje střední školu ORBIS ve , adresa, . Žalovanému bylo naposledy výživné stanoveno ve výši , částka, měsíčně, a to od , datum, (potvrzení o studiu, rozsudek Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, na čl. 5 a 13-15). Žalobkyně žije s matkou v domě jejích rodičů. Matka platí veškeré výdaje domácnosti, náklady na bydlení tvoří především platby za elektřinu a plyn (, částka, měsíčně). Matka žalobkyně je nezaměstnaná a pobírá dávky od Úřadu práce (doklady k poměrům žalobkyně na čl. 20-32). Žalovaný byl naposledy v evidenci uchazečů o zaměstnání v období od , datum, do , datum, , nepobírá od Úřadu práce žádné dávky. V rozhodném období (od , datum, ) nepobíral ani žádné dávky či důchod od ČSSZ (sdělení ÚP ČR, ČSSZ a ÚSSZ na čl. 44, 46, 52, 54 a 56). Žalovaný je od března 2022 v úpadku a v červnu 2022 insolvenční soud schválil jeho oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Živí se jako OSVČ a pracuje převážně v zahraničí. Povinnosti plynoucí ze schváleného způsobu oddlužení se snaží plnit, výživné pro žalobkyni je hrazeno z příjmů majetkové podstaty (usnesení , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , zpráva , Anonymizováno, o plnění oddlužení na čl. 57-64).6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.8. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.9. Podle § 913 odst. 1 a 2 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.10. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.11. Podle § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.12. Dle § 203 odst. 1, věty první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – dále jen „insolvenční zákon“, není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. Dle odstavce čtvrtého, věty první citovaného ustanovení, neuspokojí-li osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti osobě s dispozičními oprávněními; nejde o incidenční spor. Podle § 203 odst. 5 insolvenčního zákona dále platí, že po právní moci rozhodnutí o žalobě podle odstavce 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby nebo osoby s dispozičními oprávněními. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné.13. Právní posouzení věci:14. Soud má v řízení za prokázané, že žalobkyně studuje střední školu a ve smyslu § 11 a § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je nezaopatřeným dítětem, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. Není tak schopna se samostatně živit. Žalovaný má vůči žalobkyni zákonnou vyživovací povinnost dle § 910 a § 911 o. z., s přihlédnutím k § 915 o. z., dle kterého mají mít děti v zásadě shodnou životní úroveň jako jejich rodiče.15. S ohledem na výše uvedené a též na to, že žalovaný se zvýšením výživného souhlasil a nijak nárok žalobkyně nerozporoval, soud rozhodl výrokem I tohoto rozsudku o zvýšení výživného dle návrhu žalobkyně (tj. na , částka, měsíčně), a to zpětně od , datum, (jak umožňuje § 922 odst. 1 o. z.).16. S ohledem na zvýšení výživného o , částka, od , datum, dluží žalovaný žalobkyni na výživném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku celkem , částka, (výrok II tohoto rozsudku).17. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má tak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Na náhradě nákladů řízení však ničeho nepožadovala, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III tohoto rozsudku).18. Lhůtu ke splnění povinnosti podle výroku I a II tohoto rozsudku soud žalovanému nestanovil, neboť výživné pro žalobkyni se hradí z majetkové podstaty v insolvenčním řízení. Pravomoc určit lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky náleží v souladu s § 203 odst. 5 insolvenčního zákona výlučně insolvenčnímu soudu.