8 C 129/2025-49 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 44 421,40 Kč (z toho jistina 20 000 Kč a součet úroku za řádnou dobu trvání smlouvy a poplatků 24 421,40 Kč) s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), uzavřela se žalovaným dne 19. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 12,75 % ročně, který za dobu řádného trvání smlouvy činí 19 432 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 4 342 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách po 2 046 Kč. Původní věřitelka následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a postoupení žalovanému oznámila. Žalovaný dosud neuhradil ničeho, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek za říjen a listopad 2022. Žalovaný byl zaměstnaný u společnosti , Anonymizováno, . , právnická osoba, . , Anonymizováno, . a jeho měsíční příjem činil 46 694 Kč, žil v nájmu, neměl vyživovací povinnost, úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že vůči žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný nemá žádné námitky. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř.5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:6. Původní věřitelka a žalovaný podepsali dne 19. 12. 2022 listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr 20 000 Kč do 3 pracovních dnů od ověření osobních údajů žalovaného a parametrů úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem 19 432 Kč, poplatkem za zpracování úvěru 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení 4 342 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 046 Kč. Úroková sazba činila 76 % ročně a RPSN činilo 119 % (viz smlouva o úvěru na č. l. 16, 17 p.v.).7. Původní věřitelka zaznamenala do zákaznické karty žalovaného ze dne 19. 12. 2022, že žalovaný požádal o úvěr 15 000 Kč a uvedl, že bydlí v nájmu, nejvyšší dosažené vzdělání má učňovské, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, je majitelem auta, pracuje na plný úvazek a na dobu neurčitou jako údržbář u zaměstnavatele , Anonymizováno, . , právnická osoba, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, příjmem 16 694 Kč, další příjmy domácnosti činí 30 000 Kč, odhadované výdaje žalovaného činí 3 000 Kč měsíčně, nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a nemá bankovní účet. Mzda žalovaného byla ověřena z pracovní smlouvy a výplatních pásek za říjen a listopad 2022 (viz zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 15).8. Původní věřitelka dne 19. 12. 2025 vyplatila žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný dosud ničeho neuhradil (viz tabulka umoření na č. l. 25).9. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 žalobkyni, a to s účinností ke dni 28. 4. 2025 (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 18-20 a seznam pohledávek na č. l. 22-24).10. Postoupení pohledávky bylo původní věřitelkou žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 28. 4. 2025 zaslaným doporučeně (viz oznámení o postoupení na č. l. 21 vč. podacího lístku na č. l. 26).11. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána předžalobní upomínka (viz výzva k plnění na č. l. 27-28 vč. podacího lístku na č. l. 29).12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni 19. 12. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:19. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. , spisová značka, ).21. Soud má tedy v předmětné věci za to, že původní věřitelka nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když ani v jednom případě dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.22. Soud především podotýká, že původní věřitelka důsledně nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného. Původní věřitelka ověřila pouze mzdu žalovaného, jinak vycházela z informací poskytnutých žalovaným. Zcela neověřen zůstal další příjem domácnosti, který mě