10 C 315/2025-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem se žalobkyně domáhala zaplacení 75 979 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, přičemž při demontáži elektroměru v odběrném místě , adresa, dne , datum, po ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení dodané elektřiny bylo zjištěno, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, a to v rozsahu 5,951 MWh. Za použití příslušných právních předpisů proto žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za tento neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu a vyúčtovala žalovanému částku 85 779 Kč. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 9 800 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (která je zároveň adresou odběrného místa). Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Kromě toho byl na probíhající řízení upozorněn e-mailem, telefonický hovor nepřijal.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že byl sepsán dne , datum, v odběrném místě , adresa, . Byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, smlouva byla ukončena , datum, stavem 27,416 MWh, aktuální stav 33,367 MWh. Byla provedena demontáž elektroměru.6. Ze stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny a oprávněných nákladů bylo zjištěno, že uvedené se týká odběratele , jméno FO, , odběrné místo , adresa, . Odběr bez smlouvy trval od , datum, do , datum, . Stav elektroměru při ukončení smlouvy 27,416 MWh, dne , datum, 33,367 MWh, rozdíl tak činil 5,951 MWh. Náhrada za energii včetně daně z energie činila 57 535,99 Kč bez DPH. Celková cena oprávněných nákladů činila 13 356 Kč bez DPH. Celkem tedy, po započítání DPH, 85 779 Kč.7. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že touto byla žalovanému vyúčtována dne , datum, částka 85 779 Kč (částka bez DPH činila 70 891,99 Kč) za neoprávněný odběr elektřiny č. , hodnota, za období od , datum, do , datum, na adrese , adresa, . Splatnost fakturované částky byla k , datum, .8. Z upozornění na nepřijatou platbu č. , hodnota, bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný dne , datum, upozorněn na neuhrazenou částku 85 779 Kč.9. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě částky 85 779 Kč s datem splatnosti , datum, .10. Závěr o skutkovém stavu:11. Dne , datum, byla ukončena smlouva o dodávkách elektřiny do odběrného místa žalovaného , adresa, , kdy konečný stav elektroměru byl 27,416 MWh. K uzavření nové smlouvy s obchodníkem s elektřinou nedošlo. Dne , datum, byla v daném odběrném místě provedena kontrola, byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, o kterém byl sepsán zápis, přičemž byl zjištěn konečný stav elektroměru 33,367 MWh. Daného dne došlo k odstranění neoprávněného odběru, elektroměr byl demontován. Žalobkyně žalovanému za neoprávněný odběr elektrické energie v období od , datum, do , datum, naúčtovala 85 779 Kč (70 891,99 Kč bez DPH), a to fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností do , datum, . Žalovaný na dlužnou částku uhradil pouze 9 800 Kč (soud zde vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nevyvrátil), zbývající částku 75 979 Kč neuhradil ani k výzvě k úhradě.12. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.13. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.14. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Právní posouzení věci:16. Žalovaný měl k odběrnému místu , adresa, s obchodníkem s elektrickou energií uzavřenou smlouvu o dodávkách elektrické energie. Po ukončení smluvního vztahu dne , datum, však v daném odběrném místě elektrickou energii i nadále odebíral, jednalo se tak dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona o odběr neoprávněný, a to až do dne , datum, , kdy byla v daném odběrném místě provedena kontrola. Při této kontrole byl tento odběr a stav elektroměru zjištěn a neoprávněný odběr ukončen. Žalovaný je tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona povinen uhradit cenu za odebranou a spotřebovanou elektrickou energii včetně nákladů kontroly, kterou provedla žalobkyně, v celkové výši 75 979 Kč (po započtení částečné úhrady). Žalovaný byl k úhradě této částky opakovaně vyzván, k úhradě však z jeho strany nedošlo. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení. Ty jsou požadovány z dlužné částky 75 979 Kč od , datum, , tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, do zaplacení, v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.17. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 3 040 Kč a paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Tato náhrada by podle prováděcí vyhlášky č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu), činila celkem 600 Kč za dva úkony po 300 Kč v souladu s § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 3 citované vyhlášky (v tomto případě za úkon spočívající v návrhu ve věci samé a výzvě k plnění