10 C 321/2025-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 29. 10. 2025 po žalované domáhala zvýšení výživného stanoveného naposledy rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 17. 5. 2022, č. j., spisová značka, , částkou 1 200 Kč měsíčně. Zvýšení požadovala na 4 000 Kč měsíčně, a to zpětně od 1. 9. 2025 s tím, že studuje střední odbornou školu v řádném denním studiu v Kroměříži, není samostatně výdělečně činná a nevlastní žádný majetek. Žalobkyně žije od rozvodu rodičů se svým otcem, který jí hradí vše potřebné. Matka (žalovaná) hradila stanovené výživné do prosince 2024, od té doby ničím na výživu žalobkyně nepřispívá, s žalobkyní nejsou v žádném kontaktu. V květnu 2025 podal otec žalobkyně na matku v této souvislosti trestní oznámení. Žalobkyně nemá o žalované bližší informace, ví pouze to, že asi nepracuje a znovu se vdala. Otec žalobkyně pracuje jako údržbář ve společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem cca 33 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tato jí byla doručena tzv. fikcí a následně dne 2. 12. 2025 byla již dle zákona doručená zásilka vhozena do její domovní schránky. Doplnění žaloby ze dne 27. 11. 2025 si žalovaná osobně převzala na adrese uvedené v záhlaví dne 8. 1. 2026.3. Soud ve věci rozhodl na jednání dne 10. 3. 2026, a to v nepřítomnosti žalované. Tu z jednání ráno před jeho konáním telefonicky omluvila osoba, která se představila jako její manžel, , jméno FO, . Uvedl, že žalovaná je u svého praktického lékaře, má horečky a žádá o odročení jednání. Žádost o odročení žalovaná ničím dalším nepodložila. Soud proto telefonicky kontaktoval jejího praktického lékaře, kterého označil manžel, ten ale nepotvrdil, že by žalovaná jeho ordinaci s tvrzenou nemocí navštívila (viz úřední záznam na čl. 32). Soud navíc v rámci zjišťování faktického bydliště žalované z úřední činnosti zjistil, že obdobný postup volila žalovaná již dříve při jednání s , právnická osoba, (řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, ). Ta se s ní snažila v roce 2025 projednat podmínky uložení trestu obecně prospěšných prací, ale žalovaná se na jednání s PMS nedostavila, byla nekontaktní. Omlouval ji přitom pouze její manžel, pan , jméno FO, , s tím, že „je nemocná“ a uvedl na ni telefonní kontakty, které byly následně již nedostupné (viz čl. 15). Ostatně telefonicky se s žalovanou soudu nepodařilo spojit ani v rámci tohoto řízení (čl. 27). Soud proto považoval žádost o odročení jednání za zřejmou obstrukci ze strany žalované a této nevyhověl, protože na straně žalované neshledal důležité důvody pro odročení. Soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně je zletilou dcerou žalované a studuje třetí ročník , právnická osoba, sv. , jméno FO, v Kroměříži. Žalované bylo naposledy výživné stanoveno ve výši 1 200 Kč měsíčně, a to nejprve od 1. 5. 2022 za trvání manželství, poté počínaje dnem právní moci rozvodu manželství rodičů žalobkyně. Manželství rodičů žalobkyně bylo pravomocně rozvedeno dne 27. 7. 2022 (potvrzení o studiu, rodný list žalobkyně, rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 27. 7. 2022, č. j. , spisová značka, a rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 17. 5. 2022, č. j., spisová značka, na čl. 2-8). Žalobkyně žije nadále s otcem (a dalšími příbuznými), do jehož péče byla svěřena citovaným rozhodnutím, jeho průměrný měsíční příjem za leden až červen 2025 byl 43 302 Kč, za červenec až prosinec 2025 ve výši 35 628 Kč (potvrzení zaměstnavatele otce žalobkyně čl. 31). Trestní stíhání žalované, která neplnila vyživovací povinnost vůči žalobkyni od 1. 1. 2025, bylo zastaveno, protože skutek, pro který byla žalovaná stíhána, není od 1. 1. 2026 trestným činem (návrh na potrestání, usnesení zdejšího soudu ze dne 2. 1. 2026, č. j. , spisová značka, ). Žalobkyně svoje pravidelné náklady, které v současnosti hradí pouze její otec, vyčíslila na cca 11 201 Kč měsíčně, bez nákladů na energie, na které se otec skládá s dalšími členy domácnosti a které jsou ve výši 11 700 Kč měsíčně (smlouva a vyúčtování elektřiny čl. 36-39). K osobě žalované soud toliko zjistil, že naposledy byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 7. 3. 2025 do 25. 5. 2025, ze které byla sankčně vyřazena (nedostavila se na Úřad práce ve stanoveném termínu). Žalovaná není přihlášena jako zaměstnanec, není evidována jako OSVČ, nepobírá žádný důchod ani dávky podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Je společně posuzovanou osobou se svým manželem, , jméno FO, , který pobírá od 1. 4. 2025 příspěvek na živobytí, od září 2025 ve výši 4 040 Kč měsíčně (sdělení ÚP a OSSZ čl. 20, 22 a 24-25).6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném do 31. 12. 2025, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.7. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.8. Podle § 913 odst. 1 a 2 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.9. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.10. Podle § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.11. Dle § 916 o. z., neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.12. Právní posouzení věci:13. Soud má v řízení za prokázané, že žalobkyně studuje střední školu a ve smyslu § 11 a § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je nezaopatřeným dítětem, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. Není tak schopna se samostatně živit. Žalovaná má vůči žalobkyni zákonnou vyživovací povinnost dle § 910 a § 911 o. z., s přihlédnutím k § 915 o. z., dle kterého mají mít děti v zásadě shodnou životní úroveň jako jejich rodiče.14. Žalovaná byla v řízení nečinná a ke svým poměrům nic netvrdila a neprokazovala, ačkoli jí soud spolu s žalobou doručil i konkrétní výzvu, aby vylíčila, jaké jsou její majetkové, finanční a osobní poměry od 1. 9. 2025, a aby k tomu doložila či označila důkazy (viz usnesení soudu na čl. 17). S přihlédnutím k § 916 o. z., dle kterého platí, že průměrný měsíční příjem povinné osoby činí v takovém případě pětadvacetinásobek částky životního minima (tj. 121 500 Kč), považuje soud žalobkyní požadované výživné za přiměřené jejím potřebám i poměrům žalované.15. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl výrokem I tohoto rozsudku o zvýšení výživného dle návrhu žalobkyně (tj. na 4 000 Kč měsíčně), a to zpětně od 1. 9. 2025 (jak umožňuje § 922 odst. 1 o. z.).16. S ohledem na zvýšení výživného o 2 800 Kč od 1. 9. 2025 dluží žalovaná žalobkyni na výživném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku celkem 19 600 Kč (za sedm měsíců včetně března 2026; výrok II tohoto rozsudku). Dlužné výživné ve výši 19 600 Kč je žalovaná povinna hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 800 Kč, vždy do 20. dne v měsíci předem, společně se stanoveným běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek. Výhoda splátek je tedy žalované poskytnuta pouze v případě, že bude dlužné výživné stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí byť jen jednu splátku dlužného výživného včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh (dlužné výživné) se stane splatným. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pokud jde o výši pravidelné měsíční splátky, má soud za to, že je adekvátní vzhledem k celkové dlužné částce a ve vztahu k době, ve které dojde k úhradě dluhu tak, aby žalovaná nebyla nepřiměřeně zvýhodněna na úkor žalobkyně.17. Ve sporu úspěšná žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 900 Kč. Náklady řízení žalobkyně tvoří paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony po 450 Kč (žaloba a účast na jednání soudu) ve smysl