10 C 9/2026-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 26 143,36 Kč s příslušenstvím, jak je vymezeno výše, a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 26. 8. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok 15,49 %, a to spolu s pojistným v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 437 Kč vždy k 15. dni v měsíci, počínaje 15. 10. 2024. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru 600 Kč. Dodatky ke smlouvě č. , hodnota, a 2 pak došlo k úpravě data splatnosti splátek splatných 15. 12. 2024 a 15. 1. 2025 a změně jejich úročení. Žalovaná splátky hradila do 15. 5. 2025, počínaje splátkou splatnou dne 15. 6. 2025 přestala žalovaná splátky hradit řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 20. 8. 2025 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila jistina 24 909,36 Kč a nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 680,23 Kč (za období od 15. 5. 2025 do 19. 8. 2025). Žalovaná částka 26 143,36 Kč je pak kromě uvedené jistiny tvořena pojistným ve výši 234 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč. Příslušenství pak kromě výše uvedeného kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění představuje úrok 15,49 % z jistiny od 20. 8. 2025 do 13. 9. 2025 a dále od 14. 9. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně v souladu příslušnými předpisy, a úrok z prodlení v zákonné výši od 30. 8. 2025 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.2. Žalobkyně dále sdělila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované požadovaný úvěr splácet, a to z informací poskytnutých žalovanou ověřených na základě předložených podkladů a v interních a externích databázích. Sdělila, že tvrzené příjmy žalované ověřila z doložených výpisů z účtu. Dále nahlížela do příslušných databází a rejstříků (bankovní a nebankovní registry, insolvenční rejstřík), kde zjišťovala existenci dalších závazků, celkové splátkové zatížení a platební morálku žalované. Výdaje žalované žalobkyně stanovila na základě expertní analýzy. Tímto postupem dospěla žalobkyně k závěru, že o schopnostech žalované splácet úvěr nebyly důvodné pochybnosti.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Dle zákona již doručená zásilka byla vhozena do domovní schránky žalované dne 3. 2. 2026. Žalovaná byla na probíhající řízení upozorněna rovněž e-mailem, telefonicky se s ní spojit nepodařilo.4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky.5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:6. Žalobkyně dne 26. 8. 2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, (smlouva č.l. 10-11, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č.l. 12-13), na jejímž základě jí poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, (potvrzení o vyplacení úvěru č.l. 28). Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem, jehož sazba byla sjednána ve výši 15,49 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 600 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 117 Kč měsíčně splácet v pravidelných 28 měsíčních splátkách po 1 437 Kč. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky (č.l. 14), které obsahovaly mj. ujednání o smluvní pokutě ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Ze splátkového kalendáře (č.l. 27) vyplývá, že žalovaná uhradila řádně všechny splátky v období od 15. 10. 2024 do 15. 5. 2025, s výjimkou splátek splatných 15. 12. 2024 a 15. 1. 2025, pro které si účastníci sjednali splátkové volno dodatky ke smlouvě č. , hodnota, a 2 (č.l. 15+16). Počínaje splátkou splatnou 15. 6. 2025 se pak žalovaná dostala do prodlení. Žalobkyně tedy využila svého práva vyplývajícího mj. z úvěrových podmínek prohlásit úvěr za splatný, a to ke dni 20. 8. 2025, což žalované oznámila dopisem z téhož dne. Tím ji zároveň vyzvala k úhradě celého zůstatku úvěru ve výši 25 589,59 Kč spolu s dlužným pojistným 234 Kč a smluvními pokutami ve výši 1 000 Kč a upozornila ji na možnost soudního vymáhání v případě nezaplacení (č.l. 29).7. Žalobkyně si před poskytnutím úvěru získala od žalované informace o jejím příjmu, rodinném stavu, bydlení a výdajích. Takto zjistila, že žalovaná byla vdaná, bydlela ve vlastním bydlení, vyživovala jedno dítě, měla čistý měsíční příjem 30 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činily 20 000 Kč, výdaje včetně splátek úvěrů uvedla ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně si v úvěrových registrech ověřila, že žalovaná měla v době sjednání úvěru dva úvěry, které řádně splácela měsíčními splátkami ve výši 1 414 Kč a 1 267 Kč (úvěrová zpráva č.l. 17). Příjem žalované si pak ověřila z výpisu z jejího bankovního účtu za období od 1. 5. 2024 do 26. 8. 2024 (č.l. 18-24), na kterém nebyly patrné žádné rizikové transakce. Žalobkyně si dále ověřila, že proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení. Všechny tyto informace pak žalobkyně zaznamenala v potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru (č.l. 25).8. Závěr o skutkovém stavu:9. Dne 26. 8. 2024 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované na její bankovní účet prostředky v celkové výši 30 000 Kč, žalovaná se tento úvěr zavázala spolu s úrokem 15,49 % ročně, poplatkem za sjednání úvěru 600 Kč a měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 117 Kč splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 437 Kč. pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou platbu. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy zjišťovala především její příjmy, prověřila si ji v registrech a zabývala se jejím výpisem z účtu. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením dluhu, žalobkyně tedy v souladu se smluvními podmínkami úvěr zesplatnila ke dni 20. 8. 2025. O tom žalobkyně žalovanou písemně informovala a vyzvala ji k úhradě dlužné částky. Ke dni zesplatnění činila celková dlužná částka 26 823,59 Kč, z toho 24 909,36 Kč činila dlužná jistina, 680,23 Kč úrok kapitalizovaný k 19. 8. 2025, 234 Kč poplatky za pojištění 234 Kč a 1 000 Kč smluvní pokuty.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.16. Právní posouzení věci:17. Mezi žalobkyní a žalovanou byla v souladu s § 2395 a násl. o. z.