12 C 369/2025-99 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 341 088,05 Kč (z toho jistina 338 988,05 Kč a poplatky 2 100 Kč) s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 11. 10. 2017 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které žalovanému poskytla 800 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem 6,70 % ročně. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto žalobkyně úvěr dne 15. 3. 2025 zesplatnila. Žalobkyně žalovanému zaslala tři výzvy k plnění a dvě upomínky, za které požaduje poplatek 2 100 Kč (3×500 Kč + 2×300 Kč). Žalovaný dosud zaplatil pouze 747 270 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného. K ověření a posouzení příjmů a výdajů žalované použila údaje z běžného platebního účtu, který pro žalovaného vedla. Za příjem vzala medián příjmů za 5 měsíců ve výši 299 500 Kč. Výdaje ve výši 12 500 Kč zjistila jako průměr pravidelných výdajů za 5 měsíců (inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy) a průměr nepravidelných výdajů za 5 měsíců (vč. transakcí debetní kartou vč. výběrů z bankomatu. K nepravidelným platbám tvrdila, že jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu, avšak neuvedla jakým. Žalobkyně dále zohlednila náklady na úvěrové služby (z interních zdrojů a z CB registrů) tak, že u splátkových produktů započetla splátky a u nesplátkových 5 % z úvěrového rámce. Takto zjistila, že platební kapacita žalovaného byla 287 000 Kč. Žalovaný tedy podle žalobkyně byl schopen splácet úvěr částkou 9 166 Kč měsíčně. Žalovaný neměl negativní záznamy v registru CBCB, interních blacklistech, fraudlistech, delikvencích, seznamu neplatných dokladů, insolvenčním rejstříku apod. Rizikovost žalovaného byla vyhodnocena jako velmi nízká a ukazatel DSTI (poměr splátky k čistému měsíčnímu příjmu) činil 3 %.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Žalobkyně a žalovaný se k jednání nedostavili. Žalobkyně souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a žalovaný se k jednání nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jednáno v jejich nepřítomnosti.5. Soud učinil následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný dne 9. 10. 2017 svými podpisy potvrdili uzavření smlouvy o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru do výše 800 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem 6,70 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po 9 166 Kč. Úvěr měl být čerpán zčásti na předčasné splacení jiného úvěru žalovaného u žalobkyně ze smlouvy č. , Anonymizováno, (ke dni podání žádosti o úvěr činil dluh žalovaného 95 382,79 Kč), úvěru žalovaného u společnosti , právnická osoba, ve výši 218 000 Kč a úvěru žalovaného u společnosti , Anonymizováno, ve výši 61 000 Kč. Zbývající část úvěru měla být žalovanému vyplacena na účet č. , č. účtu, .7. Z výpisu z (úvěrového) účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 12. 10. 2017 celkem 800 000 Kč (z toho 95 382,79 Kč na konsolidaci jiného úvěru u žalobkyně, 218 000 Kč na konsolidaci úvěru u , právnická osoba, , 61 000 Kč na konsolidaci úvěru u Raiffeisenbank a 425 617,21 Kč převodem na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, ).8. Z přehledu splácení úvěru soud zjistil, že žalovaný dosud zaplatil 747 270 Kč.9. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že žalobkyně tento účet vedla pro žalovaného. Na účtu byly poměrně vysoké obraty, ale zůstatky ke konci měsíce až do poskytnutí předmětného úvěru nepřesáhly 20 000 Kč (ve většině měsíců byly konečné zůstatky jen blízko nad nulou). Z výpisu není patrný stálý příjem ani z něj nevyplývají pravidelné platby za bydlení ani energie. Časté byly desetitisícové vklady hotovosti (např. dne 13. 2 2017 vklad 12 000 Kč, dne 15. 2. 2017 vklad 10 000 Kč, dne 28. 6. 2017 vklad 40 000 Kč, dne 3. 7. 2017 vklad 16 000 Kč) a až statisícové výběry z bankomatu (např. dne 27. 4. 2017 výběr 234 000 Kč). Na účet byla 31. 3. 2017 připsána částka 65 000 Kč od , jméno FO, bez označení platby a dne 27. 4. 2017 od téže osoby 299 500 Kč s označením „vratka půjčky“. Žalovaný dne 31. 3. 2017 zaplatil „doplatek půjčky , právnická osoba, . – úroky“ ve výši 48 000 Kč, dne 4. 5. 2017 zaplatil „půjčku“ 90 000 Kč. Žalovaný dále splácel úvěr s variabilním symbolem , var. symbol, po 300 Kč a úvěr z kreditní karty. Dne 12. 6. 2017 byl žalovanému vyplacen úvěr 220 000 Kč od , právnická osoba, . a žalovaný následující den vybral hotovost 205 000 Kč. Dne 30. 8. 2017 byl žalovanému vyplacen úvěr 200 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . a žalovaný následující den vybral hotovost 200 000 Kč. Od května 2017 se ve výpisu objevují transakce se společností , právnická osoba, Společnost na účet žalovaného posílala statisícové částky, které žalovaný obratem vybíral v hotovosti nebo je přeposílal na jiné účty. Takto žalovanému přišla od společnosti dne 3. 5. 2017 částka 225 000 Kč, kterou žalovaný týž den vybral v hotovosti, a následující den ještě částka 225 000 Kč s označením „PD Kostnická“, přičemž žalovaný týž den vybral hotovost 200 000 Kč, a dále 5. 5. 2017 částky 200 000 Kč s označením „změna stavby před dokončením“ a 90 500 Kč s označením „statika změna Kostnická“, přičemž žalovaný týž den vybral hotovost 291 000 Kč, dále 9. 5. 2017 částka 260 000 Kč s označením „Kostnická statika“ a následným výběrem hotovosti 260 000 Kč, dne 10. 7. 2017 částka 207 000 Kč s označením „vratka“ a následnou platbou 210 000 Kč ve prospěch jiného účtu s označením „Kostnická“, dne 13. 7. 2017 částka 200 000 Kč s následnou platbou 100 000 Kč na jiný účet s označením „Kostnická“ a výběrem hotovosti 84 000 Kč dne 19. 7. 2017, dne 7. 9. 2017 částka 100 000 Kč s následnou platbou 98 371 Kč na jiný účet.10. Z informace z , právnická osoba, (bankovní registr klientských informací) soud zjistil, že u žalovaného byly evidovány dva splátkové kontrakty s nesplacenou jistinou celkem 466 856 Kč, které žalovaný splácel částkou 13 051 Kč měsíčně, a dvě kreditní karty s nesplacenou jistinou celkem 48 661 Kč a úvěrovým limitem celkem 196 000 Kč. Dále byly evidovány tři již ukončené kontrakty. Žádné dlužné či nesplacené splátky nebyly evidovány.11. Z výzvy ze dne 4. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 392 617,64 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, do 7 dnů od odeslání výzvy s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou. Z podacího archu soud zjistil, že výzva byla žalovanému odeslána dne 4. 8. 2025.12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.13. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:14. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které zjistila z běžného účtu, který pro žalovaného vedla, a nahlédnutím do bankovního registru klientských informací. Žalobkyně a žalovaný si 9. 10. 2017 svými podpisy potvrdili uzavření smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru do výše 800 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem 6,70 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po 9 166 Kč. Žalobkyně nato poskytla žalovanému 800 000 Kč a žalovaný dosud vrátil 747 270 Kč. Žalovanému byla 4. 8. 2025 zaslána předžalobní výzva.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost