16 C 52/2026-121 – Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovanému téhož dne poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 9,2 % ročně ve 48 měsíční splátkách po , částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje březnem 2025. Žalovaný zaplatil pouze prvních pět splátek, z toho pátou opožděně, tedy celkem , částka, . Následně úvěr přestal splácet, žalobkyni proto dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, (dvě pokuty po , částka, za prodlení delší než 30 dnů u splátek č. , hodnota, a 7) a právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru v celkové výši , částka, (tři náhrady po , částka, za prodlení delší než 15 dnů u splátek č. , hodnota, , 6 a 7). Smluvní pokuta a právo na náhradu nákladů jsou dle smlouvy splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne svého vzniku. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, o délce 65 dnů, došlo v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Novou jistinu, která po zaokrouhlení na celé koruny dolů činí , částka, (původní jistina , částka, a přirostlé úroky , částka, ), byl žalovaný povinen uhradit v den zesplatnění. Jelikož včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení z nové jistiny a dále v souladu s bodem 6.5. smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení od , datum, do zaplacení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Původní jistina , částka, se v souladu s bodem 2.2. smlouvy dále úročí sazbou 9,2 % ročně; za dobu od 91. dne prodlení, tedy od , datum, , žalobkyně požaduje úrok ve výši 11,5 % ročně. Výše smluvního úroku je limitována na , částka, (120 % původní celkové výše úvěru). Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Žalobkyně dále popsala způsob posuzování úvěruschopnosti klienta a uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost a posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného, výpisů z databází NRKI, SOLUS a výpisů z bankovního účtu žalovaného. K vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně použila mimo jiné matematický model. Z výpisů z účtu bylo potvrzeno, že žalovaný byl majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen, a pravidelná mzda od zaměstnavatele. U půjčky tohoto typu spotřebitel neuvádí detailní strukturu výdajů, ale hodnotu souhrnně za všechny své výdaje a výdaje své rodiny, včetně úhrad závazků a povinných plateb. Na straně výdajů žalobkyně vycházela z životního minima jednotlivce, ke kterému připočetla povinnou rezervu. Na základě shromážděných údajů žalobkyně seznala, že je možno žalovanému úvěr poskytnout.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:5. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvou o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, a oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úroky ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Úroková sazba činila 9,2 % ročně, RPSN činilo 9,59 %. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky (viz smlouva na č.l. 12-15 a oznámení o schválení úvěru na č.l. 16).6. Totožnost žalovaného byla ověřena dle kopie OP (viz č.l. 20a).7. Z výsledku lustrace v NRKI (viz č.l. 22, 78) bylo zjištěno, že u žalovaného byly k , datum, evidovány 3 instituce s žádostí, expozice , částka, a limit , částka, . Žalovaný neměl dluhy po splatnosti.8. Z výpisu záznam z registru SOLUS (viz č.l. 21 verte) bylo zjištěno, že u žalovaného nebyly evidovány jiné dluhy.9. Z výplatního lístku (viz č.l. 21) bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnaný v , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, a za , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl čistou mzdu , částka, .10. Z výpisu z běžného účtu za , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, (viz č.l. 23-51) bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, . Zůstatek k , datum, činil , částka, , ke dni , datum, činil , částka, , k , datum, činil , částka, , k , datum, činil , částka, a k , datum, činil , částka, . Žalovanému byla na účet vyplácena mzda od , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , která průměrně činila cca , částka, . Na účet byla dále do prosince vyplácena mzda jeho manželky v průměrné výši cca , částka, . Každý měsíc byla z účtu odepsána platba , částka, (zřejmě nájemné). Žalovaný v tomto období čerpal několik úvěrů od jiných poskytovatelů a sázel velmi vysoké částky u , Anonymizováno, . V , Anonymizováno, čerpal „půjčku“ , částka, a , částka, , od listopadu postupně čerpal úvěr od , právnická osoba, , celkem , částka, , a v lednu čerpal úvěr od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . , částka, . V říjnu prosázel , částka, , Anonymizováno, v listopadu , částka, , v prosinci , částka, a v lednu , částka, .11. Z dokladu o vyplacení úvěru a karty klienta bylo zjištěno, že peněžní prostředky ve výši , částka, byly žalovanému poskytnuty na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, (viz doklad o vyplacení úvěru na č.l. 18 a karta klienta na č.l. 20).12. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil prvních pět splátek v celkové výši , částka, (viz č.l. 20).13. Z výzev ze dnů , datum, a , datum, (viz č.l. 52, 53) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek č. , hodnota, -8, smluvní pokuty a náhrady nákladů spojených s prodlením a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.14. Z oznámení ze dne , datum, (viz č.l. 54) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky , částka, a bylo mu oznámeno, že úvěr byl z důvodu prodlení zesplatněn.15. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. podacího archu z téhož dne (viz předžalobní upomínka na č.l. 55 a podací arch na č.l. 56) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů s poučením o možném soudním řízení.16. Z ostatních provedených důkazů (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č.l. 8, předsmluvní formulář na č.l. 9-11, informace pro klienta na č.l. 19) soud vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy (viz níže) nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.17. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:18. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila příjem žalovaného z výpisů z účtu a výplatního lístku a lustrovala žalovaného v NRKI a SOLUS bez negativních záznamů. Výdaje nezkoumala jednotlivě a neověřovala je, nýbrž je hodnotila pouze souhrnně a vyšla z výše životního minima jednotlivce, ke kterému připočetla (nezjištěnou) povinnou rezervu. K vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného použila mimo jiné matematický model. Žalovaný dosud zaplatil , částka, . Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zák