16 C 58/2026-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, (z toho , částka, jistina, , částka, poplatek za vyplacení tranší úvěru, , částka, úrok a , částka, smluvní pokuta za prodlení od , datum, do , datum, ) se zákonným úrokem z prodlení z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, . Tvrdila, že poskytla žalovanému celkem , částka, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok 0,93 % denně a poplatek za vyplacení tranší úvěru 1,99 % z poskytnuté částky. Před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, avšak žádné konkrétní skutečnosti stran jejího zkoumání neuvedla. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto žalobkyně smlouvu vypověděla. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně a žalovaný si dne , datum, prostředky komunikace na dálku potvrdili uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky s možností opakovaného čerpání (revolvingový úvěr) do limitu , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách spolu s úrokem 0,933 % denně a poplatek za vyplacení tranší úvěru 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 1 417,08 % (smlouva o úvěru). Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla do svého záznamu, že žalovaný bydlel sám, žalovaným tvrzený příjem činil , částka, , žalobkyní ověřený příjem činil , částka, , výdaje na bydlení činily , částka, , další nezbytné výdaje , částka, a zbytné výdaje , částka, (výpis o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně poskytla žalovanému celkem , částka, , a to převodem na účet uvedený ve smlouvě o úvěru (přehled bankovních transakcí, smlouva o úvěru). Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva (předžalobní výzva vč. potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).6. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.7. Žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, neověřovala jeho příjmy a výdaje ani dluhovou minulost (úvěruschopnost). Ačkoliv si žalobkyně jako profesionální poskytovatel spotřebitelských úvěrů byla vědoma svých povinností, žádné důkazy nenavrhla, nýbrž právě pro ten případ navrhla, aby jí soud žalovanou částku přisoudil jako bezdůvodné obohacení.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:14. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.15. Žalobkyně porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, respektive ji špatně vyhodnotila. Žalobkyně neověřila výši jeho příjmů a výdajů, způsob plnění dosavadních dluhů ani jiné údaje o jeho finanční a ekonomické situaci. Do svého záznamu zaznamenala pouze výdaje na bydlení , částka, . Ostatní nezbytné výdaje (tedy např. na jídlo) zaznamenala ve výši , částka, , které však vzhledem k tomu, jak jsou nízké, nemohou být správné. Žalobkyně proto vyšla z jí stanovené paušální částky , částka, , avšak není zřejmé, jak k této částce dospěla. Takový postup v žádném případě nemohl dostačovat k tomu, aby byly vyloučeny důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Ležérní postup původní věřitelky navozuje pochybnosti o tom, že jejím skutečným cílem bylo posoudit úvěruschopnost žalované. Soud má tak za to, že ze strany původní věřitelky šlo spíše o formalistické zachycení příjmů a výdajů žalované a původní věřitelka měla poměrům žalované věnovat mnohem více pozornosti. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.16. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému , částka, a žalovaný dosud zaplatil pouze , částka, , je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinen poskytnutou jistinu , částka, žalobkyni vrátit. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl (výrok I.).17. Ve zbývajícím rozsahu právo žalobkyně na vrácení poskytnuté jistiny zaniklo splněním (§ 1908). Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva, žalobkyni nevzniklo právo na smluvní úrok ani jiné poplatky a sankce. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.), a to i co do zákonného úroku z prodlení. Soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovaný by tedy byl v prodlení, až kdyby nevrátil jistinu úvěru v přiměřené lhůtě stanovené tímto rozsudkem. Jelikož žalovaný jistinu vrátil ještě před podáním žaloby, v prodlení se neocitl.18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.), neboť ve věci měl převážný úspěch žalovaný, kterému vzhledem k nečinnosti žádné náklady řízení nevznikly.19. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí , částka, , dosud bylo na poplatku uhrazeno , částka, , zbývá tedy doplatit , částka, (výrok IV.).