16 C 72/2026-83 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, . Tvrdila, že poskytla žalovanému celkem , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách a zaplatit úrok 57,99 % ročně. Před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, avšak žádné konkrétní skutečnosti stran jejího zkoumání neuvedla. Žalovaný dosud nic neuhradil. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny , částka, a smluvní pokuty za prodlení , částka, . Žalobkyně se dále domáhala úroku 57,99 % z částky , částka, kapitalizovaného za dobu od , datum, do , datum, částkou , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky , částka, za upomínku č. , hodnota, a 2 a zákonného úroku z prodlení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně a žalovaný si dne , datum, prostředky komunikace na dálku potvrdili uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky s možností opakovaného čerpání (revolvingový úvěr) do limitu , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách minimálně po , částka, spolu s úrokem 57,99 % ročně; RPSN činila 76,18 % (smlouva o úvěru vč. potvrzení DigiSign.org). Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyšla z toho, že žalovaný byl svobodný, neměl vyživovací povinnost k dětem a měl příjem , částka, měsíčně. Jelikož žalovaný uváděl nepřiměřeně nízké výdaje na bydlení (, částka, ) a na domácnosti (, částka, ) a z bankovního účtu vyplývaly pouze náklady domácnosti , částka, , vyšla žalobkyně namísto toho z minimální fixní hodnoty výdajů na bydlení , částka, a výdajů domácnosti , částka, . Dále zohlednila, že žalovaný uvedl, že splácel dluhy po , částka, měsíčně a na sázení a hazardní hry vydával , částka, . Po zohlednění rezervy , částka, dospěla žalobkyně k tomu, že žalovanému pro splácení předmětného úvěru, Anonymizováno, každý měsíc zůstává , částka, (příloha č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele). Žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši cca , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, a cca , částka, za , Anonymizováno, , Anonymizováno, (převážně náhrada mzdy v pracovní neschopnosti) (výplatní pásky). Žalovaný je majitelem účtu uvedeného ve smlouvě. Konečný zůstatek se v červnu až , Anonymizováno, , Anonymizováno, pohyboval kolem nuly (výpis z účtu). Proti žalovanému nebylo vedeno exekuční ani insolvenční řízení a v registru SOLUS neměl negativní záznam (datový výstup z Credit Info CEE). Žalobkyně poskytla žalovanému , částka, dne , datum, , a to převodem na účet uvedený ve smlouvě o úvěru (detail pohybu – bezhotovostní platba, smlouva o úvěru). Žalovaný dosud nic nezaplatil, přestože mu byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva (předžalobní výzva vč. podacího lístku).6. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:13. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.14. Žalobkyně porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ověřila pouze výši jeho příjmů. Výši výdajů řádně nezjistila, protože žalovaný uváděl nerealistické údaje a ani z údajů z jeho bankovního účtu potřebné údaje nevyplývaly. Žalobkyně proto stanovila výši výdajů žalovaného svou vlastní úvahou na , částka, za bydlení a , částka, za ostatní běžné výdaje domácnosti. Postup žalobkyně v žádném případě nemohl dostačovat k tomu, aby byly vyloučeny důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ležérní postup žalobkyně navozuje pochybnosti o tom, že jejím skutečným cílem bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného. Soud má tak za to, že ze strany žalobkyně šlo spíše o formalistické zachycení příjmů a výdajů žalovaného a žalobkyně měla poměrům žalovaného věnovat mnohem více pozornosti. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.15. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému , částka, a žalovaný dosud nic nevrátil, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinen poskytnutou jistinu , částka, žalobkyni vrátit. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl (výrok I.).16. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva, žalobkyni nevzniklo právo na smluvní úrok, smluvní pokutu ani jiné poplatky a sankce. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.), a to i co do zákonného úroku z prodlení. Soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovaný se tedy ocitne v prodlení, až když nevrátí jistinu úvěru v přiměřené lhůtě stanovené tímto rozsudkem.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, (vč. doplatku podle výroku IV.) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.18. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst.