8 C 157/2025-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, avšak žalobkyně není schopna tuto smlouvu doložit. V souvislosti s tím původní věřitelka poskytla žalovanému 40 000 Kč. Žalovaný dosud nic nezaplatil, přestože mu žalobkyně odeslala výzvu k plnění se splatností , datum, . Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která ji dále postoupila žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O zahájení řízení se soud pokusil vyrozumět žalovaného i telefonicky, ale hovor nepřijal.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutkový stav:5. Původní věřitelka a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Byla vypracována listina označená jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“, která nebyla stranami podepsaná. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého pobytu. Ve smlouvě je uvedeno, že původní věřitelka se zavazuje poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 40 000 Kč ve formě bezúčelového nezajištěného spotřebitelského úvěru na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacení části úvěru a žalovaný se zavazuje úvěr spolu se smluvním úrokem původní věřitelce vrátit v měsíčních splátkách. Ve smlouvě je uvedena úroková míra 40 % měsíčně a RPSN 3 420 %. Úvěr měl být vyplacen na účet žalovaného , IBAN, a jako variabilní symbol mělo sloužit rodné číslo žalovaného , Anonymizováno, (smlouva o spotřebitelském úvěru). Původní věřitelka dne , datum, poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě a pod jeho rodným číslem jako variabilním symbolem částku 40 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě). Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . (smlouva o postoupení pohledávek z , datum, vč. přílohy č. , hodnota, – seznamu pohledávek), která ji následně postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z , datum, vč. seznamu pohledávek). Původní věřitelka žalovanému oznámila, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky). Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva (předžalobní výzva vč. podacího lístku).6. Původní věřitelka před poskytnutím prostředků nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, neověřovala jeho příjmy a výdaje ani dluhovou minulost (úvěruschopnost). Ačkoliv si žalobkyně jako profesionál v oboru musí být vědoma svých povinností, žádné konkrétní skutečnosti k této otázce netvrdila.7. Podle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.8. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:16. Původní věřitelka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z., ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. K uzavření smlouvy došlo, přestože nebyla podepsaná, neboť podstatné je, že si strany ujednaly její obsah (§ 1725 o. z.). Vůle původní věřitelky smlouvu uzavřít vyplývá z toho, že podle smlouvy plnila. Úmysl poskytnout plnění jako plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá z toho, že prostředky zaslala na bankovní účet a pod variabilním symbolem, které byly ve smlouvě uvedeny. Dále pohledávku za žalovaným postoupila jako pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a též sama žalobkyně svůj nárok v předžalobní výzvě odůvodnila smlouvou (srov. § 556 odst. 2 o. z.). Ostatně žalobkyně tvrdila, že smlouva uzavřena byla, jen ji nemá k dispozici. Vůle žalovaného smlouvu uzavřít vyplývá z toho, že poskytl své osobní a platební údaje, které byly ve smlouvě zaznamenány, a plnění přijal a neodmítl (§ 1744 o. z.).17. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 104 vyžaduje, aby smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena v písemné formě. Smlouva však vzhledem k absenci podpisu tuto náležitost nesplňuje (§ 561 o. z.). Následkem nedostatku formy však není neplatnost smlouvy o úvěru (§ 104 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru), ale toliko ekonomické sankce dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru.18. Smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru, protože původní věřitelka porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, nezjistila a neověřila jeho příjmy a výdaje, způsob plnění dosavadních dluhů ani jiné údaje o jeho finanční a ekonomické situaci.19. Jelikož původní věřitelka poskytla žalovanému 40 000 Kč a žalovaný dosud nic nezaplatil, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinen poskytnutou jistinu 40 000 Kč vrátit žalobkyni, na kterou pohledávka v souladu s § 1879 a násl. o. z. přešla. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč (výrok I.).20. Soud žalobu zamítl co do zákonného úroku z prodlení (výrok II.), neboť žalovaný dosud není v prodlení s vrácením jistiny (§ 1970 o. z.). Soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzni