12 C 189/2020-34 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal zaplatit do [datum] spolu se stanoveným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Ke smlouvě došlo uzavřením prostřednictvím internetových stránek (distančně), k účtu měl přístup pouze žalovaný, na účet uvedený žalovaným byla zaslána částka [částka]. Žalovaný nesplnil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, úvěr neuhradil ani přes výzvy žalobce. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobci. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že žalobce neprokázal, že by smlouva byla uzavřena s žalovaným ani že finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému. Smlouva byla uzavřena distančně, žalobce tedy nemohl žádným způsobem prověřit schopnost žalovaného úvěr zaplatit dle sjednaných podmínek, proto je smlouva o úvěru neplatná. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve výši [částka], podle které se žalovaný zavázal vrátit úvěr ve lhůtě 30 dnů. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, postoupení bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky [částka] spolu s náklady řízení ve lhůtě tří dnů. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 o.z., a to distančním způsobem prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobce. Tvrzení žalovaného, že smlouvu nepodepsal a že mu nebyly poskytnuty finanční prostředky a neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy s jejím obsahem, považuje soud za účelové, neboť žalovaný takových smluv uzavřel několik, což je soudu známo z jeho činnosti. U zdejšího soudu probíhá minimálně 10 dalších řízení týkajících se úvěrů a půjček, které si vzal žalovaný a jeho obrana je ve všech řízeních stejná. Soud má pochybnost o tom, zda žalovaný chtěl vůbec svoji povinnost plnit, neboť dobře věděl o tom, jakým způsobem se tyto smlouvy uzavírají. Žalovaný nepředložil soudu žádné důkazy, kterými by prokázal svoje tvrzení (např. že účet, na který bylo plněno, nepatří žalovanému, stejně tak emailová adresa, ze které je vedena komunikace, není jeho adresou, atd.). V jediném lze přisvědčit žalovanému, že žalobce prostřednictvím takto uzavíraných smluv nemůže zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet a proto má soud za to, že z tohoto důvodu je smlouva neplatná. Soud proto posoudil věc jako bezdůvodné obohacení v souladu s § 2991 a násl. o.z. a žalovanému proto uložil zaplatit žalobci jistinu ve výši [částka], které žalovaný prokazatelně od právního předchůdce žalobce obdržel a přes výzvy žalobce dlužnou částku neuhradil. Zároveň přiznal žalobci úroky z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1968 o.z. dle vl. nař. č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího poté, kdy měla být jistina splacena. Pokud se týká částky [částka], má soud za to, že se nejedná o poplatek za poskytnutí úvěru, ale sjednané úroky a vzhledem k neplatnosti smlouvy je i ujednání o výši úroků neplatné a soud proto v této části žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142odst. 2 o.s.ř. a náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků.