9 C 235/2020-21 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení 7 005 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobcem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], na základě které mu byla dodána do tohoto odběrného místa elektřina. Žalobce vyúčtoval žalovanému dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] na částku 2 782 Kč splatnou dne [datum] a dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] na částku 2 595 Kč splatnou dne [datum]. Dále žalobce vyúčtoval žalovanému provedené odpojení elektřiny, a to fakturou [číslo] na částku 908 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas, dostal se tak do prodlení, žalobce mu proto v souladu s příslušným ustanovením VOPD vyúčtoval tři smluvní poplatky po 240 Kč za upomínky, které mu žalobce zaslal. Žalovaný žalobci ničeho nezaplatil a dluží žalobci celkem částku 7 005 Kč. Žalobce rovněž požaduje úroky z prodlení v zákonné výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s § 115a o.s.ř. soud věc projednal bez nařízení jednání. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Dle všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny je žalobce oprávněn účtovat za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby poplatek ve výši 240 Kč. Za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalobce žalovanému částku ve výši 2 782 Kč splatnou dne [datum] a za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] vyúčtoval žalobce žalovanému částku ve výši 2 595 Kč splatnou dne [datum]. Dále žalobce vyúčtoval žalovanému náklady na provedené odpojení elektřiny ve výši 908 Kč, jež byl splatný dne [datum]. Žalovaný žalobci však ničeho neuhradil. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V posuzované věci na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze ohledně vyúčtovaných dodávek elektřiny, kterou žalovaný odebral, ale nezaplatil, a proto podle § 2079 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci za elektřinu odebranou v době od [datum] do [datum] částku 2 782 Kč a za elektřinu odebranou v době od [datum] do [datum] částku 2 595 Kč, dále za provedené odpojení elektřiny částku 908 Kč, celkem částku 6 285 Kč, s úroky z prodlení podle § 1970 o.z. v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur až do zaplacení. Kromě platby za odebranou elektřinu a plyn požadoval žalobce i zaplacení tří poplatků po 240 Kč, celkem 720 Kč, za doporučené upomínky. Povinnost žalovanému zaplatit žalobci poplatek za doporučenou upomínku ve výši 240 Kč zde však není sjednána v samotných smlouvách o sdružených službách dodávky elektřiny, ale pouze ve všeobecných obchodních podmínkách. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je vzhledem k postavení účastníků smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o.z. a také smlouvou adhezní (formulářovou), na jejíž znění nemá spotřebitel jakožto slabší smluvní strana žádný vliv. Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/11 vyjádřil k uplatnění zásady dobré víry a zásady dobrých mravů ve vztahu k použití všeobecných obchodních podmínek u spotřebitelských smluv a zdůraznil, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním styku poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud dále uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Poplatek za doporučenou upomínku je však svou povahou smluvní pokutou, neboť ukládá žalovanému povinnost zaplatit žalobci v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splatné platby paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady žalobce vyvolané takovým prodlením žalovaného a ve skutečnosti tedy představuje utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou. S ohledem na uvedené je ujednání o smluvní pokutě (poplatku za doporučenou upomínku) obsažené ve všeobecných obchodních podmínkách podle § 547 o.z. neplatné, neboť svým účelem odporují zákonu, konkrétně ustanovení § 1813 o.z. a příčí se dobrým mravům. Z absolutně neplatných ustanovení ve všeobecných obchodních podmínkách o smluvní pokutě (poplatku za doporučenou upomínku) žalobci žádné právo nevzniklo. Soud proto požadavek na zaplacení částky v celkové výši 720 Kč jako nedůvodný zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení, a proto poměrnou část nákladů přiznal převážně úspěšnému žalobci. Žalobce byl úspěšný ohledně částky 6 285 Kč, neúspěch měl ohledně částky 720 Kč, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobce je 79,44 %. Žaloba byla podána po [datum] na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tarifní hodnota předmětu řízení – peněžitého plnění nepřevyšuje 50 000 Kč, byly učiněny úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně. Náklady žalobce činí celkem částku 1 489 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování za 3 úkony po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty pohledávek bez příslušenství podle § 8 odst. 1, 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. a náhradu za 21 % DPH ve výši 189 Kč. Z těchto nákladů soud žalobci přiznal náhradu ve výši 79,44 %, tj. 1 183 Kč.