18 C 179/2021-29 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v sazbě 29 % ([částka]), odměny za zpracování a doručení ([částka]) a poplatku za vedení zákaznického účtu ([částka]). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když neuhradila ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobce. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši [částka], který se skládal z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a odměny za vedení zákaznického účtu ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala smluvnímu věřiteli splatit v hotovosti formou 18 měsíčních splátek po [částka] (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovanná uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, pracuje jako prodavačka, kuchařka s čistým příjmem [částka], další cisté příjmy domácnosti jsou [částka], s běžnými výdaji [částka] (prokázáno zákaznickou kartou). Dle evidence předchůdce žalobce žalovaná neuhradila ničeho (prokázáno tabulkou umoření- přehledem plateb). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze smlouvy o zápůjčce z původního věřitele na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaná byla o zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby upomínána (prokázáno předžalobní výzvou k plnění včetně podacího lístku). 5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení zápůjčky včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. 14. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyně ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 15. Stran posouzení úvěruschopnosti žalované odkázal žalobce především na zákaznickou kartu žalované. Uvedl, že jeho právní předchůdce požadoval a získal od žalované informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které zanesl do karty zákazníka a ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobce usoudil, že schopnost žalované splácet zápůjčku řádně a včas, je dána. V době uzavírání smlouvy o zápůjčce žila žalovaná s rodiči, měla základní vzdělání, pracovala jako prodavačka, kuchařka. Příjem žalované činil [částka] měsíčně, jiný příjem žalované činil [částka], další příjem domácnosti činil [částka], celkem tedy příjem žalované činil [částka]. Výdaje žalované činily dle karty [částka], aniž by byly jakýmkoliv způsobem konkretizovány. Údaje byly ověřeny proti pracovní smlouvě a výplatním páskám žalované. Kopie těchto dokumentů však nebyly ke kartě přiloženy. Právní předchůdce žalobce si např. neprovedl lustraci žalované v registrech dlužníků. Právní předchůdce žalobce navýšil příjmovou stranu žalované o částku [částka] (další čisté příjmy domácnosti), aniž by uvedl, o příjmy z jaké činnosti a o příjmy jakých osob se jedná a náležitě je doložil. Výše příjmů a výdajů žalované tak zůstaly nepodložené. Zákaznická karta tak ev