20 C 122/2021-28 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba], která pohledávku žalobkyni postoupila. Žalobkyně požaduje [částka] coby dlužnou jistinu, [částka] coby dlužné poplatky, [částka] coby dlužný smluvní úrok kapitalizovaný do [datum], [částka] coby dlužný zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný do [datum], dále pak běžící úrok a úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 4. Dne [datum] podepsali žalovaný a [právnická osoba] smlouvu o úvěru, podle které měla [obec] spořitelna poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Ten měl být využit v rozsahu [částka] na úhradu dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] u mBank S. A., v rozsahu [částka] na úhradu dluhu z kontokorentního úvěru u mBank S. A. a v rozsahu [částka] na úhradu dluhu z dřívější smlouvy o úvěru u [obec] spořitelny. Zbylá část úvěru nebyla účelově vázána (viz čl. 2 smlouvy o úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve splátkách po [částka]. Úroky byl sjednán ve výši 9,4 % ročně (čl. 1 smlouvy o úvěru). Součástí smlouvy měly být obchodní podmínky a ceník. Za náklady spojené s prodlením mohla [obec] spořitelna [částka] (čl. 5 ceníku). [obec] spořitelna prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl od ledna 2018 přiznán důchod ve výši [částka] (prokázáno oznámením ČSSZ). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl jako příjem výše zmíněný důchod, který měl dle výpisu z účtu odpovídat. Údaje o výdajích žalovaného [příjmení] z výpisu z účtu nezjišťovala a stanovila je v normativní výši [částka], když žalovaný uvedl nulové výdaje. Žalovaný měl při uzavírání smlouvy ještě jeden úvěr u [obec] spořitelny a další dva úvěry u jiného poskytovatele s celkovou splátkou ve výši [částka]. To zjistila [obec] spořitelna sama, zatímco žalovaný uvedl splátky v nulové výši (prokázáno formulářem posouzení úvěruschopnosti klienta). Úvěr ve sjednané výši byl žalovaným skutečně čerpán (prokázáno tabulkou s pohyby na úvěrovém účtu a tabulkou stavu úvěru). Žalovaný vrátil [obec] spořitelně celkem [částka] (prokázáno tabulkou s pohyby na úvěrovém účtu a tabulkou stavu úvěru). [právnická osoba] vyhotovila upomínku k úhradě dlužných splátek, jinak dojde k zesplatnění úvěru, následně vyhotovila rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu (prokázáno upomínkou a zesplatněním). [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo]) a oznámila postoupení pohledávky žalovanému (prokázáno oznámením a podacím archem). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění (prokázáno předžalobní výzvou a podacím archem). 5. Žalobkyně navrhla k důkazu ještě informaci z CCB, kterou však soudu nepředložila a kterou tedy soud k důkazu neprovedl. 6. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 obč. zák. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. obč. zák. 8. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 10. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované splácet předmětný úvěr. 11. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 12. Hodnocení úvěruschopnosti nemůže poskytovatel spotřebitelského úvěru založit pouze na prohlášení dlužníka. V této věci Českou spořitelnu nijak neznepokojilo, že žalovaný v žádosti o úvěr opomněl tři další úvěry. Vzhledem k účelu posuzované smlouvy, kterým bylo refinancování jiných úvěrů, muselo být oběma stranám zřejmé, že zde další závazky jsou, nicméně jejich opomenutí v žádosti svědčí o přinejmenším ledabylém přístupu žalovaného. Ve stejném duchu lze pak nahlížet na běžné životní výdaje žalovaného, které [obec] spořitelna nijak neprověřila, přestože k tomu měla prostředky (ověřila výši příjmu z výpisů z účtu). I přes zmíněný přístup k údajům o pohybu na účtu není zřejmé, zda se zůstatek nepohyboval např. v záporných číslech. To by bylo obzvlášť alarmující, vzhledem k tomu, že žalovaný měl sjednaný (a dle smlouvy refinancovaný) kontokorent u jiné banky. Výše výdajů je zde podstatná z toho pohledu, že v součtu se splátkou sjednávaného úvěru téměř zcela pokrývá příjem žalovaného. S ohledem na výši sjednávaného úvěru mělo být při posouzení úvěruschopnosti postupováno s podstatně větší obezřetností. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když si vystačila pouze s důchodovým výměrem, vlastním zjištěním o dalších dluzích žalovaného a s vlastním„ administrativním“ výpočtem nákladů na bydlení. Tím právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru a smlouva o zápůjčce je z tohoto důvodu neplatná. 13. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Žalovaný, jemuž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla [částka] bez právního důvodu, z této částky vrátil [částka], zbývá mu tak uhradit [částka]. V tomto rozsahu byla žaloba po skutkové i právní stránce opodstatněná a soud jí vyhověl. Běh úroků z prodlení které soud přiznal dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb., se váže na předžalobní výzvu. Pokud jde o zbylou jistinu v rozsahu [částka] s úrokem z prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Za důvodný nelze považovat ani požadavek žalobkyně na zaplacení (kapitalizovaných i běžících) úroků a poplatků, které nemají oporu ve smluvním ujednání. Totéž platí pro (kapitalizované) úroky z prodlení z nesjednaných splátek. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu soud počítal i s příslušenstvím, kapitalizovaným ke dni vydání rozhodnutí. Žalobkyně byla úspěšná z 62 % ([částka], úrok z prodlení 8,25 % ročně od [datum] do [datum] v částce [částka]) a neúspěšná z 38 % ([částka], kapitalizovaný úrok v částce [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení v částce [částka], úrok z prodlení 8,25 % ročně z [částka] od [datum] do [datum] v částce [částka], úrok 9,4 % ročně z [částka] od [datum] do [datum] v částce [částka], úrok z prodlení 8,25 % ročně ze [částka] od [datum] do [datum] v částce [částka]), má proto nárok na poměrnou část náhrady nákladů v rozsahu 24 %. Žalobkyně má právo na náhradu