7 C 141/2021-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 633,14 Kč s příslušenstvím, jež představuje dluh ze smlouvy úvěru [číslo] která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 999 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit formou jedenácti měsíčních splátek po 733 Kč, avšak svůj závazek řádně a včas nesplnil. Dlužnou částku žalovaný neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo, přičemž byl zjištěn níže uvedený skutkový stav. 5. Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jednající v [země] prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaný uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] následně [datum] smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 999 Kč. Tato finanční částka sloužila k úhradě nákupu zboží u zprostředkovatele ([právnická osoba] [právnická osoba]), kterému byla převedena na bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 11 měsíčních splátek po 733 Kč (vč. pojistného), a to vždy do 17. kalendářního dne v měsíci počínaje dnem [datum]. Úvěr byl úročen sjednanou úrokovou sazbou ve výši 19,21 % ročně. Mezi stranami byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou splatné splátky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení, dále poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč a náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku ve výši 600 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel a ke dni [datum] dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku celkem ve výši 1 666 Kč, z toho 1 365,14 Kč připadá na dlužnou jistinu, 200 Kč na dlužné poplatky, 68 Kč na dlužné pojistné a 32,86 Kč na smluvní úrok kapitalizovaný ke dni [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z uvedené smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky nabylo účinnosti dne [datum], kdy byla úplata za prodané portfolio pohledávek připsána na účet právního předchůdce žalobkyně jakožto postupitele. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobkyně a žalovaného) jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Mezi stranami byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve sjednané výši za stanovených podmínek. Žalovaný úvěr čerpal, aniž by však současně plnil podmínky smlouvy a splácel, jak se zavázal ve smlouvě. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok přiznal soud žalobkyni jednak smluvní a dále zákonný z prodlení dle § 1970 o.z. z dlužné jistiny ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle §14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („a.t.“), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce 189 Kč Celkem tak byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit na zákonné platební místo ve standardní lhůtě k plnění (§ 149 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 o.s.ř.).