19 C 52/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 13 773, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 20 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 865, [částka]. V důsledku prodlení žalované s plněním ujednaných splátek dospěly dluhy založené smlouvou o úvěru na základě výzvy žalobkyně dne [datum] jako celek. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 13 773, [částka], z toho 12 273, [částka] na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, [částka] jako„ poplatek“ za odeslání oznámení o prohlášení pohledávek založených smlouvou o úvěru za splatné jako celek a [částka] jako„ poplatky“ za upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum]. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok za období od [datum] do [datum] ve výši 1 071, [částka], úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 442, [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky 13 345, [částka] od [datum] do zaplacení. Ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení, zástupce žalobkyně žalovanou vyzvala dopisem ze dne [datum], avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 20 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 865, [částka]. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojila podpis žádná z účastnic řízení. 4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. 5. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhů, které měla založit smlouva o úvěru, jako celku. Tuto výzvu odeslala žalované dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu. 6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu. 7. Přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 22. 2. 2022, č.j. 19 C 52/2022 – 14, žalobkyně nenavrhla žádné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení, že účastnice řízení pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřely smlouvu o úvěru. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. V důsledku toho se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by účastnice řízení uzavřely smlouvu o úvěru. 8. Ze všeobecných produktových podmínek žalobkyně účinných od [datum], základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od [datum], ze sazebníku poplatků účinného od 18. 4. 2019, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období od ledna 2020 do dubna 2020 ani z výpisu z úvěrového účtu soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z upomínek žalobkyně žalované ze dne [datum] a ze dne [datum], protože žalobkyně nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že je žalované doručila. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne [datum] žalobkyně neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Nedošlo-li mezi účastnicemi k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši [částka], kterou žalobkyně poukázala dne [datum] žalované, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni až do zahájení řízení v projednávané věci 6 943, [částka], jak podle obsahu výpisu z úvěrového účtu skutkově tvrdila žalobkyně, má žalobkyně za žalovanou pohledávku [částka] 056, [částka] ([částka] – 6 943, [částka]) na jistině. 14. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky 10 056, [částka] od [datum] do [datum], tj. 381, [částka], a od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalované se pojí s výzvou žalobkyně žalované ze dne [datum], ve které žalobkyně určila žalované lhůtu ke splnění této pohledávky do [datum]. 15. Soud žalobu naopak zamítl, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení částky převyšující pohledávku na vrácení bezdůvodného obohacení, tj. co do 4 848, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 3 288, [částka] od [datum] do zaplacení. 16. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 17. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 68 % a žalovaná v rozsahu 32 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 10 438, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 4 848, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 36 % Náklady řízení přitom činí 2 070, [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 1 270, [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě 13 773, [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě 13 773, [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220, [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 36 %, tj. [částka]. 18. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 19. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou zjevně založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.