20 C 114/2022-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč a poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 217 Kč spolu s úrokem z prodlení z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] která jí pohledávku postoupila. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že společnost [právnická osoba] vyplatila dne [datum] na účet vedený u ČSOB pro žalovaného 4 000 Kč [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku vůči žalovanému a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění upomínkou odeslanou [datum]. 4. Nebylo prokázáno, že mezi žalovaným a [právnická osoba] došlo k uzavření žalobkyní uplatněné smlouvy o úvěru. [právnická osoba] vyhotovila formulář s předsmluvními informacemi a návrh smlouvy. Ten však není ze strany žalovaného podepsaný a z žádného z důkazů nevyplývá jednání žalovaného směřující k uzavření smlouvy. 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Protože žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran uzavření smlouvy, z níž měla vycházet povinnost žalovaného vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit poplatek za prodloužení splatnosti, posoudil soud vztah mezi účastníky podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný je povinen vrátit žalobkyni prostředky, které mu její právní předchůdkyně poskytla bez právního důvodu. V tomto směru soud žalobě vyhověl. Přiznal žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), jehož běh se počítá od doručení výzvy k plnění (§ 573 o. z.). 8. Nárok na poplatek není opřen o smluvní ujednání, v tomto rozsahu spolu s odpovídající částí úroku z prodlení proto soud žalobu zamítl. Zamítl též úrok za prodlení za období předcházející počátku prodlení. 9. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 4 000 Kč a neúspěšná v rozsahu 2 308 Kč (zamítnutý poplatek, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 217 Kč od [datum] do dne vydání rozsudku a úrok z prodlení ve výši 10 ročně z částky 1 217 Kč od [datum] do dne vydání rozsudku). Má právo na náhradu poměrné části nákladů řízení v rozsahu 26,8 % (63,38 % úspěch a 36,6 % neúspěch). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za tři úkony po 200 Kč, náhrada hotových výdajů po 100 Kč za každý z úkonů a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.