20 C 123/2022-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] Žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč, které měl vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 17 184 Kč, avšak vrátil v součtu pouze 13 556 Kč. Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu ve výš 13 107,38 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 310,08 Kč, úroky, náklady spojené s uplatněním pohledávky a úroky z prodlení. Pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 4. Dne [datum] uzavřeli žalovaný a [právnická osoba] smlouvu, kterou bylo žalovanému přenecháno 20 000 Kč, které měl vrátit spolu s úrokem ve výši 1 925 Kč (15 % ročně), poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 859 Kč a poplatek za inkaso splátek v hotovosti v bydlišti žalovaného ve výši 3 600 Kč to vše ve 14 měsíčních splátkách. Pro případ prodlení se zaplacením splátky přesahujícím 30 dnů mělo dojít k zesplatnění celého dluhu. Za prodlení s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, nejvýše však 500 Kč (prokázáno o úvěru [číslo]). V souvislosti s žádostí o úvěr žalovaný sdělil věřiteli, že je zaměstnaný u KOV Karoserie [obec] s příjmem 15 132 Kč a zároveň pobírá invalidní důchod ve výši 6 674 Kč. Uvedl, že bydlí u rodičů a s bydlením nemá žádné výdaje, na dopravu, jídlo a osobní výdaje vynaloží 8 420 Kč, má jednu vyživovací povinnost, splácí jiné úvěry částkou 1 560 Kč měsíčně. Zmíněné údaje jsou zaznamenány ve formuláři, v němž je zaškrtnuto, že ke svým příjmům žalovaný předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu (prokázáno žádostí o úvěr). Pohledávka vůči žalovanému byla žalobkyni postoupena (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, dohodou a potvrzením o úplatě) a postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a podacím archem). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k plnění (prokázáno výzvou a podacím archem). 5. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 obč. zák. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. obč. zák. 7. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření uvedené smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 9. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované splácet předmětný úvěr. 10. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 11. Hodnocení úvěruschopnosti nemůže poskytovatel spotřebitelského úvěru založit pouze na prohlášení dlužníka. Údaje uvedené v zákaznické kartě nelze zpětně ověřit. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného; na jednání se nedostavila, proto jí soud nemohl poskytnout příslušné poučení. Žalovaný, i kdyby soud vycházel ze zákaznické karty, deklaroval nulové výdaje spojené s bydlením, což se jeví jako nevěrohodné. U ostatních výdajů není zřejmé, z čeho vycházejí. Není uvedeno, zda žalovaný platí výživné nebo jakou částku vydá na své dítě. Údaj o výši invalidního důchodu nebyl ani dle žádosti o úvěr jakkoliv ověřen. Nebylo prověřováno, jestli žalovaný nemá nějaké dluhy po splatnosti, jestli proti němu nejsou vedeny exekuce apod. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péči. Tím právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru a smlouva o zápůjčce je z tohoto důvodu neplatná. 12. Soud provedl všechny žalobkyní navržené důkazy, žádné další důkazy k prokázání svých tvrzení žalobkyně nenavrhla. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že její právní předchůdkyně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. K jednání, na které byla řádně a včas předvolána, se žalobkyně nedostavila, proto jí soud nemohl poskytnout v tomto směru poučení. 13. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy soud posoudil poskytnutou jistinu jako bezdůvodné obohacení. Při neexistenci ujednání o úrocích a poplatcích soud přiznal žalobkyni tu část poskytnuté jistiny, která nebyla pokryta platbami žalovaného. Úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) běží ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle předžalobní výzvy, výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 15. V řízení byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však dle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, odtud výrok III.