7 C 205/2021-62 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 18 208,22 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] která byla uzavřena mezi účastníky dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy umožnila žalobkyně žalované čerpat, a to i opakovaně, peněžní prostředky až do sjednaného úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné i nepravidelné poplatky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 35 304 Kč a na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku 22 638 Kč. Žalovaná přestala úvěr řádně a včas splácet a z tohoto důvodu žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni [datum]. Žalovaná nereagovala na výzvy k úhradě a ke dni sepsání žaloby tak žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 18 208,22 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 16 978,22 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Příslušenství pak představuje smluvní úrok v sazbě 26,28 % ročně z částky 16 978,22 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od [datum], kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 3 319,72 Kč; smluvní úrok v sazbě 26,28 % ročně ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení; (v případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru); zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] (tj. ode dne následujícího po uplynutí 14denní lhůty ke splacení celého úvěru stanovené ve výzvě ze dne [datum]) kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 724,33 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Účastníci spolu dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku sjednali dohodu označenou jako smlouva o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo]. Předmětem této smlouvy byl zejména závazek žalobkyně poskytnout žalované a to i opakovaně bezúčelový revolvingový úvěr až do úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %, součástí smlouvy byl rovněž seznam poplatků a přehled sankcí pro případ nesplácení úvěru (prokázáno smlouvou o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] úvěrovými podmínkami). Žalovaná celkem z úvěru načerpala částku 35 304 Kč a celkem na smlouvu uhradila částku 22 638 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně z důvodu řádného nesplácení úvěru žalovanou zesplatnila celý závazek ke dni [datum] a dopisem ze stejného dne vyzvala žalovanou ke splacení celého závazku ze smlouvy o úvěru do 14 dnů od sepsání této výzvy (prokázáno výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu). K úhradě dlužné částky v tehdy aktuální výši 20 295,53 Kč byla žalovaná vyzvána rovněž předžalobní výzvou k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího archu). 6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání poučena. 14. Dřívější úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, výslovně nestanovila absolutní neplatnost smlouvy v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o spotřebitelském úvěru v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smlouvy pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyně ex offo s tím, že porušení povinnosti věřitele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele zakládá i v případě nové úpravy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 15. Žalobkyně v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalované řádně prověřena, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení apod., taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. [příjmení] je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že žalovaná žila v době poskytnutí úvěru u