7 C 257/2022-52 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 20 602,66 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství v celkové výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru připadala na den [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na úvěr uhradil pouze částku 2 700 Kč. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena z původního věřitele na žalobce. Žalovaný doposud dluží na jistině částku 18 661,83 Kč a na příslušenství včetně kapitalizovaného smluvního úroku částku 16 619,77 Kč. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 940,83 Kč (0,1 % denně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]). Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobce omluvil. Žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka ve výši 20 000 Kč. Příslušenství úvěru činilo 17 184 Kč a skládalo se z úroku ve výši 1 925 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 600 Kč. Celkovou splatnou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum] včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru, žádostí o úvěr). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, zaplatil celkem 2 700 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena z původního věřitele na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně výpisu ze seznamu postupovaných pohledávek a dohody o úplatě za postoupení pohledávek, potvrzením o provedení transakce, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum]). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzýván, přičemž mu byla stanovena lhůta k úhradě do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] včetně podacího archu). 6. Po právní stránce posoudil soud vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobce a žalovaného) jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce se z jednání nařízeného na den [datum] omluvil a nemohl tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 poučen. 14. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů a požadovanou výši úvěru. Správnost poskytnutých údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem na žádosti. Na základě této žádosti byla s odbornou způsobilosti posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. 15. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že v době sjednání smlouvy byl žalovaný zaměstnán u společnosti [právnická osoba] se mzdou 23 727 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného činily dle žádosti 6 610 Kč měsíčně. Použitelný měsíční příjem žalovaného tak činil 17 117 Kč. Údaje byly ověřeny proti výplatním páskám žalovaného, jeho pracovní smlouvě a potvrzením zaměstnavatele. Tyto dokumenty však nebyly k žádosti připojeny a údaje v žádosti o poskytnutí úvěru tak zůstávají v rovině tvrzení. Právní předchůdce žalobce si nevyžádal např. výpis z bankovního účtu žalovaného, který by mu umožnil zjistit, jakým způsobem žalovaný reálně hospodaří. Dále původní věřitel neprovedl ani lustraci žalovaného v registrech dlužníků (Centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací, [příjmení]). Původní věřitel se dostatečně nevěnoval výdajové stránce žalovaného, když fakticky jeho skutečné výdaje nezjišťoval. Takové posouzení úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobce soud nemůže hodnotit jinak, než jako nedostačující a neprovedené s odbornou péčí. Soud tak konstatuje, že původní věřitel své povinnosti posoudit řádně úvěruschopnost žalovaného nedostál. 16. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povin