7 C 288/2022-21 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně, která je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] provozovatelem nebo vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.) a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných ve výši 13 912 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, neboť zjistila, že vozidlo - osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, jehož vlastníkem nebo provozovatelem byl žalovaný, bylo v období od [datum] do [datum] provozováno bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně rovněž zaslala předžalobní upomínku na adresu žalovaného, ten však nijak nereagoval a neuhradil ničeho. Po právní stránce soud postupoval dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), dle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, tj. mít sjednané pojištění odpovědnosti. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ust. § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financi č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně částku 47 Kč. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí částku 300 Kč. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, ke kterému nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je tak povinen uhradit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných 13 912 Kč za 296 nepojištěných dní při denní sazbě 47 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Proto soud žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náklady žalobkyně v tomto případě představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč; advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.) a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí 252 Kč. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).