ECLI: ECLI:CZ:OSKO:2022:9.C.188.2021.1 Datum: 2022-02-24 Předmět: O zaplacení 7 775 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 120/2001 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o zápůjčce""smlouva pracovní"]
O co šlo: O zaplacení 7 775 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ z. č. 120/2001 )
1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění ze dvou smluv uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] s tím, že pohledávky nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] obdržel žalovaný [částka], které se zavázal vrátit spolu s poplatkem složeným z úroku ve výši [částka], administrativního poplatku ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu ve výši [částka]. Z této smlouvy žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužný poplatek ve výši [částka], úrok a úrok z prodlení. Dle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] obdržel žalovaný [částka], které se zavázal vrátit spolu s poplatkem složeným z úroku ve výši [částka], z odměny za zpracování a doručení smlouvy ve výši [částka] a z administrativního poplatku ve výši [částka]. Z této smlouvy žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužný poplatek ve výši [částka] Kč, úrok a úrok z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.
3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:
4. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Při podpisu smlouvy byla žalovanému předána částka [částka], kterou se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], s částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a s částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka] ve 45 týdenních splátkách po [částka]. Dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Při podpisu smlouvy byla žalovanému předána částka [částka], kterou se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka] ve 45 týdenních splátkách po [částka]. Obě smlouvy uzavřela jménem společnosti [právnická osoba] obchodní zástupkyně [jméno] [příjmení] (prokázáno zmíněnými smlouvami).
5. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného má soud zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně prověřila před poskytnutím obou úvěrů především příjmy samotného žalovaného. K dispozici měla jeho pracovní smlouvu (na dobu neurčitou) výplatní pásky vždy za tři měsíce. Výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] v tomto ohledu odpovídají karty klienta, jejichž pravost svědkyně potvrdila. Průměrný čistý příjem žalovaného byl v době uzavření první smlouvy [částka] a v případě té druhé [částka]. Dle karet zákazníka bylo kalkulováno též s „ dalšími čistými příjmy domácnosti“, což mohl být dle výpovědi svědkyně např. příjem družky žalovaného. Tyto další příjmy vycházely pouze ze sdělení žalovaného a nebyly nijak ověřeny. Totéž platí i pro výdaje. Žalovanému bylo sice řečeno, jaké výdaje má sečíst, avšak svědkyně neměla možnost je ověřit.
6. Ohledně splácení jednotlivých úvěrů má soud zjištěno z výpovědi svědkyně [příjmení] a z přehledů plateb, že svědkyně zajišťovala výběr splátek od žalovaného. Splátky na jednotlivé úvěry u všech svých klientů evidovala ve zvláštní listině, kterou co týden odevzdávala předchůdkyni žalobkyně; přehledy plateb vychází z odevzdaných výkazů, které musely souhlasit s vybranými částkami.
7. Pohledávku za žalovaným postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky spolu se seznamy postoupených pohledávek) a postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného ke splnění dluhu do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem).
8. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 obč. zák. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. obč. zák.
10. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované splácet předmětný úvěr.
13. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).
14. Hodnocení úvěruschopnosti nemůže poskytovatel spotřebitelského úvěru založit pouze na prohlášení dlužníka. Žalobkyně se při posouzení poměrů žalovaného před uzavřením obou smluv spolehla z velké míry pouze na jeho prohlášení. Je pravdou, že ověřila příjmy jeho samotného. Nicméně větší část příjmů, z nichž počítala částku, kterou měl mít žalovaný k dispozici pro splácení úvěru, tvoří dle zákaznických karet nijak neověřený a blíže nespecifikovaný jiný příjem domácnosti. Na straně výdajů také nebyly ověřeny žádné doklady, dokonce je přímo v kartě zákazníka deklarováno, že jde o odhad. Ověřovány nebyly ani splátky jiných dluhů zaznamenané v kartě. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když si vystačila pouze s doklady uvedenými v zákaznické kartě. Tím porušila zákon o spotřebitelském úvěru a smlouva o zápůjčce je z tohoto důvodu neplatná.
15. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Výpovědí svědkyně [příjmení] a přehledy plateb bylo prokázáno, že žalovaný plnil vždy na konkrétní dluh. Je pravdou, že jde o plnění bez právního důvodu (z neplatného právního jednání), nicméně stále je rozlišováno mezi vrácením bezdůvodného obohacení z důvodu poskytnutí částky [částka] dne [datum] a bezdůvodného obohacení z důvodu poskytnutí částky 6 000 dne [datum]. Soud tedy uzavřel, že žalovaný zcela splnil dluh ve výši [částka] a z dluhu ve výši [částka] mu zbývá doplatit část poskytnutých prostředků v hodnotě [částka]. Ve zbylé části včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobkyně má z přiznané částky právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení se žalovaný dostal marným uplynutím lhůty stanovené v předžalobní výzvě; výše úroku z prodlení se odvíjí od tohoto data. Za předešlé období a v rozsahu překračujícím zákonnou sazbu úroku z prodlení soud žalobu zamítl. Jako neopodstatněný soud shledal nárok žalobkyně na úrok, neboť se opírá o ujednání neplatných smluv.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.