9 C 213/2021-34 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO], dále také jako„ banka“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl pro žalovaného veden bankovní účet [bankovní účet]. Dále se banka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, který umožňoval žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaný se zejména zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Protože se žalovaný ocitl v nepovoleném debetním zůstatku na účtu, převedla dne [datum] banka nepovolené přečerpání účtu v aktuální výši [částka] na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem uhrazení tohoto dluhu v pravidelných splátkách. Žalovaný přesto svůj dluh neuhradil, a proto banka prohlásila celý úvěr ihned za splatný ke dni [datum]. Na dlužnou částku žalovaný doposud ničeho nezaplatil, přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Vedle dlužné jistiny ve výši [částka], žalobkyně žalobou požadovala dlužné poplatky ve výši [částka], úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši [částka], běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení, a smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřila, ač mu žaloba byla řádně doručena. K jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalobkyně se tak současně svou neúčastí u prvního jednání ve věci připravila o možnost být poučena o nutnosti doplnit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy je prokazující ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), které se dostává účastníkům zásadně při jednání. A to především k nedostatečnému tvrzení týkající se provedeného šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet a ke všem tvrzením také nabídnout a předložit důkazy je prokazující. 3. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. 4. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [číslo] („ banka“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl pro žalovaného veden bankovní účet [bankovní účet]. [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, který umožňoval žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka] bezhotovostně převodem na účet (prokázáno výpisem z úvěrového účtu ze dne [datum]). Žalovaný se zejména zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Sjednaná úroková sazba činila 21,99 % ročně (prokázáno smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne [datum], všeobecnými produktovými podmínkami, sazebníkem, produktovými podmínkami kontokorentního úvěru, dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách, dispozicemi se sjednanými parametry kontokorentního úvěru flexikredit, obchodními podmínkami). Vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek kontokorentního úvěru (nepovolené přečerpání povoleného limitu, nesplácení úvěru řádně a včas) původní věřitel zrušil povolený limit kontokorentu na běžném účtu žalovaného a následně rovněž zrušil poskytování kontokorentního úvěru. Dluh ve výši [částka] byl z běžného účtu žalovaného převeden na nově otevřený úvěrový účet [číslo]. Dlužná částka měla být následně žalovaným splácena formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však splátky řádně nehradil a původní věřitel proto celý úvěr zesplatnil ke dni [datum] (prokázáno dopisem – ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu ze dne [datum], oznámením o otevření úvěrového účtu ze dne [datum] a oznámením o zesplatnění ze dne [datum]). Ke dni [datum] činila dlužná částka celkem [částka] a sestávala z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužných poplatků a pokut ve výši [částka] a z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (prokázáno výpisem z úvěrového účtu ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu). 5. Žalobkyně dle svého vyjádření před poskytnutím úvěru provedla šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované – konkrétně zejména bankovní a nebankovních registrů, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, žádost o povolení debetního zůstatku Flexikredit (prokázáno vyjádřením k procesu posouzení úvěruschopnosti, žádostí o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne [datum]). Výpočet disponibilní částky byl dle žalobkyně proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků (prokázáno výpočtem bonity klienta). Dále vzala v potaz i další zjištěné další úvěry ze systému BRKI a NRKI– splátky ve výši [částka], a interní splátky ve výši [částka] (prokázáno vyjádřením k procesu posouzení úvěruschopnosti, výpočtem bonity klienta). Z žádostí o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je ženatý, průměrný měsíční příjem za 3 měsíce je [částka], celkový čistý měsíční příjem domácnosti je [částka], počet vyživovaných osob 3, avšak počet zdrojů příjmů je pouze jeden. 6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru ve výši [částka] žalobkyní i skutečnost, že žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalovaného, když se spokojila s prokázáním takových skutečností, které svědčily pro závěr o schválení a poskytnutí úvěru, naopak ty, které by mohly tento závěr zpochybnit, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka, a pro svůj výpočet postupovala dle svého interního ekonomického modelu normativních nákladů na bydlení na osobu dle počtu obyvatel v obci bydliště žalovaného. V daném případě si žalobkyně vyžádala informace od žalovaného (vyplněním typizovaných formulářů), které nebylo doloženo ani výplatními páskami žalovaného. Podle mínění soudu se ale žalobkyně neměla spokojit s uvedenými údaji, neboť tyto jsou co do svého rozsahu nedostatečné a ryze formální a kromě toho vyžadují další zkoumání. Skutečnost, že proti žadateli o úvěr není vedeno exekuční nebo insolvenční řízení, je pouze prvotním východiskem (takové osobě by neměl být poskytován další spotřebitelský úvěr bez dalšího). Pokud žalovaný neuvedl žádné výdaje či náklady na bydlení, z čehož je zřejmé, že se nejedná o výdaje v reálné výši, a mělo by se jednat o údaj varovný, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí. Současně však žalobkyně ze své činnosti zjistila další úvěry žalovaného, a to v celkové výši splátek [částka]. Z předložených dokladů není vůbec zřejmé, jak žalobkyně došla k závěru, že žalovaný má další volné prostředky, ze kterých by mohla hradit tento úvěr. Bez bližšího zkoumání příjmů za relevantně delší časové období tak nelze vzít jako hotový údaj, že žalovaný dosahuje stabilního příjmu v uvedené výši. Dalším varovným údajem, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí, je, že žalovaný uvedl svůj průměrný čistý měsíční příjem [částka], příjem domácnosti [částka], avšak zdroj příjmu pouze jeden. Předloženy nebyly ani žádné výpisy z účtu, ze kterých by bylo patrné, zda žalovaný má nějaké úspory, či veškeré své příjmy ihned použije pro svou spotřebu. Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že