7 C 126/2023-66 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 12 399 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč splatit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Mezi stranami smlouvy byla sjednána další volitelná zpoplatněná služba, a to tzv. expres výplata za poplatek ve výši 199 Kč měsíčně (žalovaná v tomto případě obdržela schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření její identity). Žalovaná si prodloužila splatnost úvěru o 30 dní pomocí tzv. korunového odkladu (v tomto případě k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí alespoň 1 Kč), přičemž za toto prodloužení je účtován poplatek ve výši 990 Kč. Žalovaná si dále prodloužila splatnost úvěru o 30 dní pomocí tzv. desetiprocentního odkladu (k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí částku stanovenou ve smlouvě, v tomto případě 1 490 Kč), přičemž za toto prodloužení je účtován poplatek ve výši 490 Kč. Na úvěr žalovaná uhradila celkem pouze částku 1 500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, v důsledku čehož byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzvána prostřednictvím SMS a e-mailu k jeho úhradě. Žalované byla v souladu s částí smlouvy„ Náklady úvěru“ vyúčtována smluvní pokuta ve výši 2 x 300 Kč vypočtená jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Žalované byly rovněž vyúčtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč. Žalobkyně vůči žalované eviduje ke dni sepsání žaloby dluh ve výši 12 399 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 482 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 489 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 600 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 81,54 Kč od [datum] do [datum] a běžící zákonný úrok z prodlení z částky 12 399 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky bezvýsledně vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („ o.s.ř“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci sjednali dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku dohodu - smlouvu spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 330 Kč. Celková splatná částka bez doplňkových služeb činila 10 330 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Mezi ujednané zpoplatněné doplňkové služby patřil tzv. korunový odklad, přičemž poplatek za něj činil 990 Kč, tzv. desetiprocentní odklad, přičemž poplatek za něj činil 490 Kč a služba expres výplata, která byla zpoplatněna částkou 199 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné jistiny pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru nebo jeho části o více než 29 dní (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně úvěrové smlouvy a splátkového kalendáře, sazebníkem základních poplatků). Jistina úvěru byla žalované zaslána na její bankovní účet dne [datum] (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, uhradila na něj celkem částku 1 500 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). K úhradě dlužné částky ve výši 12 399 Kč sestávající z jistiny úvěru, účtovaných poplatků a smluvních pokut byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. 11. Žalobkyně uvedla, že při uzavírání smlouvy vždy hodnotí schopnost žadatele úvěr splácet. Zkoumá, zda má žadatel u dalších společností jiné úvěry a zda je platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Pokud má žadatel již nějaké jiné závazky, zkoumá žalobkyně, zda je hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně rovněž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává podstatné ukazatele, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně dále vyhodnocuje bonitu klienta, přičemž výsledkem tohoto postupu je limit nejvyšší měsíční splátky. Tímto dochází k ověření, zda měsíční příjmy a výdaje umožňují žadateli splácet částku odpovídající výši splátky dle aktuální posuzované žádosti o úvěr. Žalobkyně doložila potvrzení o provedení ověření bonity žalované, v němž je uvedeno, že žalovaná měla v době poskytnutí úvěru čistý měsíční příjem 26 000 Kč. Dle potvrzení neměla žalovaná další závazek u žalobkyně ani u jiné společnosti. Ohledně výdajů žalované žalobkyně využila statistická data a použila údaj o životním minimu (4 250 Kč). I po odečtení splátky schváleného úvěru činil měsíční disponibilní zůstatek žalované 11 221 Kč, z čehož žalobkyně usoudila, že je schopna úvěr hradit. Tento přístup žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované soud hodnotí jako zcela nedostatečný. Celá jistina úvěru ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem 330 Kč, tj. celkem 10 330 Kč, byla splatná do 30 dnů od poskytnutí úvěru, měsíční splátka úvěru tak činila právě částku 10 330 Kč, což vzhledem k příjmu žalované 26 000 Kč, představuje vysoké zatížení. Uvedený příjem žalované zároveň není nijak prokázán, neboť není zmíněno, u jakého zaměstnavate