7 C 363/2022-46 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 19 510 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč splatit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Mezi stranami smlouvy byla sjednána další volitelná zpoplatněná služba, a to tzv. bezpečná splátka za poplatek ve výši 99 Kč měsíčně (služba umožňující klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dní). Žalovaný si 2 x prodloužil splatnost úvěru o 30 dní pomocí tzv. korunového odkladu (v tomto případě k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí alespoň 1 Kč), přičemž za toto prodloužení je účtován poplatek ve výši 1 485 Kč. Na úvěr žalovaný uhradil pouze dne [datum] částku 1 Kč a dne [datum] rovněž částku 1 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, v důsledku čehož byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván prostřednictvím SMS a e-mailu k jeho úhradě. Žalovanému byla v souladu s částí smlouvy„ Náklady úvěru“ vyúčtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 450 Kč vypočtená jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Žalovanému byly rovněž vyúčtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému eviduje ke dni sepsání žaloby dluh ve výši 19 510 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 2 969 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 450 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 128,27 Kč od [datum] do [datum] a běžící zákonný úrok z prodlení z částky 19 510 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky bezvýsledně vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný se z nařízeného jednání omluvili, proto soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („ o.s.ř“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci sjednali dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku dohodu - smlouvu spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 495 Kč. Celková splatná částka bez doplňkových služeb činila 15 495 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Mezi ujednané zpoplatněné doplňkové služby patřil tzv. korunový odklad, přičemž poplatek za něj činil 1 485 Kč a služba bezpečná splátka, která byla zpoplatněna částkou 99 Kč měsíčně. Dále byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné jistiny pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru nebo jeho části o více než 29 dní (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně úvěrové smlouvy a splátkového kalendáře, sazebníkem základních poplatků). Jistina úvěru byla žalovanému zaslána na jeho bankovní účet dne [datum] (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy, výpisem z bankovního účtu). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, uhradil na něj celkem částku 2 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). K úhradě dlužné částky ve výši 19 510 Kč sestávající z jistiny úvěru, účtovaných poplatků a smluvních pokut byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučena. K doplnění tvrzení a doplnění důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného však byla žalobkyně písemně vyzvána. 11. Následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti. 12. Žalobkyně uvedla, že při uzavírání smlouvy vždy hodnotí schopnost žadatele úvěr splácet. Zkoumá, zda má žadatel u dalších společností jiné úvěry a zda je platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Pokud má žadatel již nějaké jiné závazky, zkoumá žalobkyně, zda je hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně rovněž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává podstatné ukazatele, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravd