7 C 5/2023-43 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 58 275 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 295 Kč. Celkovou splatnou částku tvořila jistina (35 000 Kč), úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (5 775 Kč), odměna za administrativní činnost (7 000 Kč) a hotovostní inkaso splátek (10 500 Kč). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradila pouze 5 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně žalobou požadovala po žalované zaplatit částku 30 000 Kč jako dlužnou jistinu, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 883,75 Kč (zák. úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do data postoupení, tj. [datum]) a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila, přestože byla k plnění vyzývána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřeli dne [datum] dohodu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 58 275 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 1 295 Kč, přičemž poslední splátka připadala na [datum]. Celkovou splatnou částku tvořila jistina ve výši 35 000 Kč a úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 775 Kč, odměna za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 500 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná uhradila na smlouvu částku 5 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] včetně podacího lístku (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání). 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Původní věřitel uzavřel smlouvu v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“). 7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Poskytovatel zápůjčky byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 z.s.ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. 10. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem její právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalované a sama v žalobě uvedla, že požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobkyni nevyzýval k doplnění žaloby o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím zápůjčky prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označila a předložila důkazy. 11. Žalovaná dosud na smlouvu uhradila částku 5 000 Kč, kterou žalobkyně zcela započetla na jistinu a požaduje tak rozdíl (30 000 Kč) mezi poskytnutou částkou (35 000 Kč) a částkou, která byla žalovanou uhrazena (5 000 Kč). Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do částky 30 000 Kč důvodný. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené žalované dopisem ze dne [datum] při využití § 573 o.z., do zaplacení (výrok I. rozsudku). Ve zbytku žalobního nároku spočívajícího v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 1 883,75 Kč a zákonném úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle míry úspěchu v řízení a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08 do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k [datum]. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky žalobkyně skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka 30 000 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z této částky, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku 2 671,64 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch celkem ohledně částky 32 671,64 Kč. Žalovaná měla naproti tomu úspěch ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 883,75 Kč a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 305,13 Kč, tedy celkem co do částky 2 188,88 Kč. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků činí 87,5 % ve prospěch žalobkyně. Účelně vynaložené náklady žalobkyně představuje v tomto případě: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 200 Kč; advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.) a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí 252 Kč, tj. celkem 2 652 Kč, z nichž má žalobkyně právo na náhradu v rozsahu 87,5 %, tedy v částce 2 318 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem). Podle § 14b a.t. bylo postupováno, neboť žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru opakovaně podávaným ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se smluv o úvěru/zápůjčce u zdejšího soudu, s peněžitým předmětem plnění nepřevyšujícím částku 50 000 Kč.