14 C 260/2024-55 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobci a), b) a c) se podanou žalobou domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, a k pozemku parc.č. , Anonymizováno, – zahrada, vše v obci a katastrálním území , adresa, (dále jen „nemovitosti“), a přikázání nemovitostí do jejich spoluvlastnictví s povinností zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnického podílu obvyklou cenu stanovenou znaleckým posudkem ve výši 371 000 Kč. Žalobci uvedli, že velikost spoluvlastnického podílu žalobkyně a) na nemovitostech činí jednu šestinu, žalobce b) jednu šestinu, žalobkyně c) tři šestiny a žalované jednu šestinu. Návrh odůvodnili tím, že jsou rodinnými příslušníky, o nemovitosti se starají, udržují a opravují je, disponují rovněž dostatečnou finanční částkou na vypořádání spoluvlastnického podílu žalované. Žalovaná nabyla nemovitosti spekulativně a reálné rozdělení nemovitostí s ohledem na jejich charakter a způsob komunikace mezi účastníky není dle žalobců možné.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena. K jednání nařízenému na den 3. 10. 2024 se bez omluvy nedostavila a své procesní stanovisko k navrhovanému způsobu vypořádání nesdělila.3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících listinných důkazů:- vlastnické vztahy k pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, a pozemku parc.č. , Anonymizováno, – zahrada, vše v obci a katastrálním území , adresa, jsou následující: žalobkyně a) disponuje spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/6, který nabyla v roce 1987 děděním, žalobce b) disponuje rovněž spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/6, který nabyl v roce 1987 děděním, žalobkyně c) disponuje spoluvlastnickým podílem o velikosti 3/6, který nabyla v roce 1966 na základě převodní smlouvy, žalovaná disponuje spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/6, který nabyla dne 25. 6. 2024 v dražbě (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí dle listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, );- znaleckým posudkem č. , číslo znaleckého posudku, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, byla stanovena obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti 1/6 na citovaných nemovitostech ke dni 21. 7. 2024 ve výši 371 000 Kč. Součástí nemovitostí je hlavní stavba (rodinný dům) a vedlejší stavby (dílna, zahradní domek, garáž). Rodinný dům je z roku 1919, má přízemí a neobydlené podkroví. V přízemí se nachází vstupní chodba, ze které je vstup do kuchyně, koupelny, záchodu, obývacího pokoje, z nějž je vstup do dalšího pokoje a dále pak do ložnice, zastavěná plocha činí 128 m2. Dům je napojen na elektřinu a kanalizaci, voda je čerpána z vlastní studně, vytápění je řešeno kamny na tuhá paliva. Plynovod není v obci dostupný. Pozemek č. 33/1 tvoří zahradu v bezprostředním okolí staveb, která je chráněna zemědělským půdním fondem, část pozemku o výměře 376 m2 je vysoce chráněná, část pozemku o výměře 2019 m2 lze odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně (vše prokázáno znaleckým posudkem č. , číslo znaleckého posudku, znalce ze dne 4. 8. 2024);- žalobkyně c) disponuje finančními prostředky na zaplacení vypořádacího podílu žalované ve výši určené znaleckým posudkem, když zůstatek ke dni 30. 9. 2024 na jejím běžném účtu činí 80 000 Kč a na spořícím účtu 493 076,57 Kč (prokázáno: výpisem z běžného účtu žalobkyně c) ze dne 30. 9. 2024 a výpisem ze spořícího účtu žalobkyně c) ze dne 30. 9. 2024).4. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.5. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Podílovými spoluvlastníky nemovitostí jsou žalobkyně a) s podílem o velikosti id. 1/6, žalobce b) s podílem o velikosti id. 1/6, žalobkyně c) s podílem o velikosti id. 3/6 a žalovaná s podílem o velikosti id. 1/6 vzhledem k celku. Obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti 1/6 činí 371 000 Kč. Hlavní součástí nemovitostí je stavba – rodinný dům, kterou žalobci využívají k určenému účelu, a sice k bydlení.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 cit. ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.8. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.9. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.10. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.11. Soud je vázán citovanými ustanoveními nejen ohledně toho, jakými způsoby je možno spoluvlastnictví vypořádat, ale i prioritou (pořadím) jednotlivých způsobů vypořádání. Reálné rozdělení věci, což je zákonodárcem preferovaný způsob vypořádání, nepřipadá v projednávané věci úvahu, neboť není dobře možné s ohledem na velikost nemovitostí a jejich účelné využití. Přestože je pozemek v zásadě vždy dělitelný, neznamená to, že musí být rozdělen ve všech případech. V posuzovaném případě má soud za to, že rozdělení nemovitostí není dobře možné, a to zejména s ohledem ke způsobu (účelu) využití součásti zastavěného pozemku, tedy stavby rodinného domu, která slouží pro potřeby bydlení žalobců. Druhý z pozemků (zahrada) pak tvoří v souladu s tímto způsobem užívání funkční celek. Nemovitosti proto nelze reálně rozdělit tak, aby každá ze vzniklých samostatných částí byla plně funkční.12. Další variantou je přikázání jednomu nebo více spoluvlastníkům. Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní. Přichází-li do úvahy přikázání věci více dosavadním spoluvlastníkům, musí soud rozhodnout o tom, komu společnou věc přikáže, přičemž musí vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy v zákoně uvedená hlediska, nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (§ 2 a násl. o.z.). Soud se v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má vždy zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií.13. Soud proto přihlédl ke skutečnosti, že žalobci jsou rodinnými příslušníky, společně vlastní podíly na nemovitostech v souhrnné výši id. 5/6, a to po dobu několika desetiletí, nemovitosti užívají, udržují a opravují, a to na rozdíl od žalované, která podíl o velikosti id. 1/6 nabyla v dražbě v roce 2024 a lze předpokládat, že k předmětu svého spoluvlastnického práva nemá žádnou užší vazbu. O tom svědčí i skutečnost, že v řízení zůstala zcela pasivní a nesdělila soudu své procesní stanovisko ke zrušení podílového spoluvlastnictví a žalobci navrhovanému způsobu jeho vypořádání. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobci jsou schopni uhradit vypořádací podíl ve výši určené znalcem.14. Soud tedy podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a nemovitosti přikázal do spoluvlastnictví žalobců s tím, že podíl žalobkyně a) činí 2/9, podíl žalobce b) činí 2/9 a podíl žalobkyně c) činí 5/9. Výši přiměřené náhrady na vypořádání spoluvlastnického podílu soud určil dle vypracovaného znaleckého posudku ve výši ceny obvyklé. Ohledně zaplacení výplaty spoluvlastnického podílu soud aplikoval § 160 odst. 1 o.s.ř. s tím, že stanovil delší lhůtu k plnění, a to 30 dnů s ohledem na výši částky.15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Řízení má povahu tzv. iudicium duplex, ve kterém soud není vázán žalobním návrhem, jak vypořádat vztahy mezi účastníky, neboť způsob vypořádání vyplývá z právního předpisu. Sporný charakter řízení není v takovém případě zcela v popředí, jelikož žalobu mohl podat kterýkoliv ze spoluvlastníků a všichni účastníci mají rovněž z výsledku řízení prospěch přinejmenším v tom smyslu, že rozhodnutím soudu je odstraněn stav právní nejistoty vzniklý tím, že si účastníci nedokázali své vztahy uspořádat dohodou.16. Podle sjednocujícíh