12 C 99/2026-32 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 122 414,15 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 10. 10. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru v úvěrovém rámci 120 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný uhradil částku 152 227,13 Kč, zbytek dlužné částky neuhradil a žalobce tak úvěr ke dni 14. 10. 2025 zesplatnil. Žalovaný ani přes výzvy žalobce dlužnou částku neuhradil.2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 10. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 120 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, minimálně 400 Kč. Součástí smlouvy je i splátkový kalendář a karta klienta.4. Z výzvy ke splacení ze dne 14. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobce v důsledku neplnění povinností ze strany žalovaného úvěr zesplatnil ke dni 14. 10. 2025 a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve lhůtě 14 dnů.5. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 7 dnů.6. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci.7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Podle §86odst.1) téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle §86 odst.2 téhož zákona)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, a kterou soud po právní stránce soud posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dle § 2395 a násl. Žalovaný splácel úvěr pouze částečně, část dlužných splátek neuhradil, žalobce proto ke dni 14. 10. 2025 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky, a to jistiny a sjednaných poplatků. Žalobce před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru ověřovala tvrzení klienta a pravdivost prostřednictvím automatizovaných modelů, a dospěl k závěru, že spotřebitel je schopen úvěr uhradit. Žalovaný tak nesplnil svoji povinnost, vyplývající ze smlouvy, nehradil řádně a včas splátky sjednané ve smlouvě a žalobce proto úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb.14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za 3 úkony právní služby v tarifní hodnotě po 6 020 Kč, 3 režijní paušály po 450 Kč, 21 % DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 4 897 Kč, tedy celkem 28 383,10 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.