15 C 84/2026-29 – Okresní soud v Kolíně

ECLI: ECLI:CZ:OSKO:2026:15.C.84.2026.1
Datum: 2026-06-04
Předmět: o 47 700 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízeníneplatnost smlouvylhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 47 700 Kč s příslušenstvím (§ 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 47 700 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, své závazky však řádně neplnil. Úvěr byl proto zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně požadovala zaplacení částky 42 000 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 000 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 5 700 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 42 000 Kč od , datum, do zaplacení. Svůj dluh žalovaný přes výzvy žalobkyně neuhradil.2. Žalovaný v podaném odporu nepopřel zapůjčenou částku 30 000 Kč, nerozporoval ani smluvní úrok a poplatky v celkové výši 12 000 Kč, za nepřiměřený považoval pouze požadavek na další úročení od , datum, do zaplacení. S ohledem na své majetkové a příjmové poměry navrhl, aby mu bylo umožněno dluh hradit v měsíčních splátkách po 7 000 Kč.3. Žalobkyně se z účasti na nařízeném jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Strany si sjednaly, že úvěr bude poskytnut na dobu neurčitou a smlouva bude trvat do úplného splacení jistiny žalovaným. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet vždy nejpozději do 6. dne kalendářního měsíce úrok přirostlý za předchozí období, přičemž jistinu úvěru mohl splatit kdykoli zcela nebo zčásti. Součástí smluvního ujednání byla rovněž smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou bude žalovaný v prodlení, a ujednání o zesplatnění úvěru v případě porušení smluvních povinností. Z potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně částku 30 000 Kč žalovanému vyplatila dne , datum, . Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Z předžalobní výzvy včetně dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.5. Ohledně skutkového stavu soud uzavřel, že účastníci dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit sjednané úroky. Strany si sjednaly, že úvěr bude poskytnut na dobu neurčitou a smlouva bude trvat do úplného splacení jistiny žalovaným. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Poté, co žalovaný neplnil řádně své smluvní povinnosti, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný dluh neuhradil.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Žalobkyně sjednala smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z. nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“).8. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 z.s.ú., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, ověřila jeho záznamy ve veřejně dostupných registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI a k ověření příjmů si vyžádala výpisy z bankovního účtu žalovaného. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční příjem činí 67 301 Kč a měsíční výdaje 35 000 Kč. Žalobkyně dále předložila výpisy z bankovního účtu žalovaného za období od září do prosince 2024 předcházející uzavření smlouvy. Z těchto výpisů je zřejmé, že žalovaný disponoval pravidelnými příjmy ze zaměstnání, současně však prostředky na účtu průběžně spotřebovával a zůstatek na účtu klesal na velmi nízké částky – např. v říjnu 2024 činil konečný zůstatek na účtu pouze 387,60 Kč. Z výpisů byly dále patrné platby ve prospěch dalších společností poskytujících úvěrové či obdobné finanční služby, zejména , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, a , Anonymizováno, . Žalobkyně na základě uvedených podkladů uzavřela, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a žádost o úvěr schválila. Z účasti na nařízeném jednání se žalobkyně omluvila, a nemohla tak být poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.12. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně považuje za nedostatečné. Žalobkyně nedoložila, že by lustraci žalovaného v jí uváděných registrech skutečně provedla. Soudu předložila výpisy z bankovního účtu žalovaného za období předcházející sjednání úvěru. Z těchto výpisů vyplývá, že žalovaný v daném období finančních prostředků na účtu průběžně spotřebovával a zůstatek na jeho účtu klesal i na velmi nízké částky (např. ke dni , datum, činil konečný zůstatek pouze 387,60 Kč). Ze stejného podkladu byly navíc patrné platby ve prospěch dalších společností poskytujících úvěrové či obdobné finanční služby, zejména , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, a , Anonymizováno, . Žalobkyně přesto netvrdila ani neprokázala, že by existenci a rozsah těchto závazků jakkoli zjišťovala či zohlednila při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, kterými se žalobkyně nezabývala.13. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzala v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet14. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 z.s.ú. nárok na vrácení peněžité částky představující poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Současně nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na poskytnutou jistinu ničeho uhradil. Na jistině úvěru tak žalovaný dluží částku 30 000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do zaplacení částky 30 000 Kč. Úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o.z. v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od okamžiku prodlení žalovaného s vrácením poskytnuté jistiny. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.15. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)